Dobytek píše:
POkud to nedokážeš věrně zahrát, nebo z toho máš obavy a není to to příjemné, tak se tomu buď vyhni, nebo to popiš několika málo větami. Spoluhráči by si v tomto měli vyjít vstříc a klidně si i navzájem poradit. Nikdo nejsme dokonalý.
Popravdě, nikdo z nás nedokáže věrně zahrát diplomata nebo vojáka z povolání, který prošel zákopovou válkou. Ostatně většina charakterů, které se v RPG objeví jsou mimo zkušenosti hráčů, a to ani nemluvím o fantasy. Jde mi o vcelku klasický případ, když hráči (včetně GM) hrají charakter odlišný od svého - a chtějí ho zahrát. Ale také chtějí do hry dostat odlišnosti od svého vlastního charakteru, které se obvykle vyjadřují nějakými herními parametry. Jak to udělat bez pravidel?
Dobytek píše:
Já nevidím rozdíl v tom jestli mi to rozhodnou pravidla nebo PJ. Pořád je to stejný umělý zásah z hůry.
Hm, to zní jako bys nepotkal fungující pravidla. Pravidla slouží k rozhodování ve chvíli, kdy situaci nechtějí nebo nemůžou rozhodnout hráči (třeba proto, že první si přeje jeden výsledek, druhý si přeje opačný a ostatním připadají oba dva stejně zajímavé). Případně pravidla dávají představu o šanci, s jakou se akce podaří, což je něco jiného než přímé rozhodnutí.
Dobytek píše:
Pravomoce PJ snad nejsou schválené všemi hráči? Když budu jako PJ kazit hru tak mi hráči utečou, stejně jako mi utečou od hry se špatnými pravidly.
Ne, většinou nejsou. A už vůbec ne v DrD. Špatná pravidla se obvykle řeší jejich změnou nebo ignorováním, což je poměrně častý postoj hráčů k pravidlům DrD.
Dobytek píše:
Já se proti figurkám vymezuji právě kvůli onomu vstoupení do jiné řeky. Měl jsme k nim předsudky i dříve, ale víceméně se mi potvrdily právě tím vyzkoušením.
Zjevně jste asi nikdy nezažili dobré použití figurek. Třeba situaci, kdy GM řekne hráčům "zpoza domků začínají přicházet lidé s prázdnými výrazy ve tváři, jako by vás obkličovali," a okolo rozestavěných figurek hráčských postav začne stavět figurky cizáků. Při desáté z nich se hráči začínají potit a při dvacáté se už polohlasem dohadují, že musí okamžitě zdrhnout - takže popíšou, jak se otáčí pryč, GM vezme další hrst figurek a staví je na druhou stranu sledován třemi vyděšenými pohledy.
Nebo když popíše hluk motoru a kovové skřípění venku za vraty statku, jedna z postav vrata pootevře a GM tam bez dalších slov položí model tanku s hlavní namířenou přímo na vrata.
(Píšu to ve třetí osobě, nicméně ten GM jsem byl já. A jsem si jist, že bych stejně dobré reakce hráčů rozhodně nedosáhl popisem. A když o tom mluvíme, ve hře používáme sem tam i makety zbraní - třeba když se postava jednoho hráče pokouší nacpat samopal do batohu, tak mu takový samopal podám, aby to ukázal.
Dobytek píše:
Ano, a některým lidem připadají Harlequinky jako vrchol spisovatelství. Tito lidé s tebou mají jedno společné a to špatný vkus.
Jsou i dobré knížky a dobré filmy. Dokonce dobré filmy natočené podle dobrých knížek.