Tohle je sice OT, ale:
Rozumné nacenění
Tady je celkem jádro pudla. Lidi by i kupovali ty hry s 4 hodinovou hrací dobou, ale ne za cenu 1500 kč za kus. Bez ohledu na multiplayer.
Přidaná hodnota
O tohle jde sice taky, ale až, podle mého, druhotně.
Všimni si, jaký byl vývoj. Začlo to shareware, měl jsi celou jednu epizodu, někdy i polovinu hry. Kompilace her, jako byl například Kolotoč, kde byly všechno v dnešním jazyku "demíčka", byly celkem úspěšné a měly obrovskou herní dobu.
Potom se místo shareware začaly dělat dema. Z počátku jsi měl povolený i multiplayer, jednu nebo dvě mapy, stejně jako skirmish, jednu nebo dvě mapy. Hrál jsi to demo týden, měsíc a pak jsi to koupil. Hra ti za to stála.
Všimni si, jak se postupně posouval vývoj dem do podoby, kde šlo o to jen pěkně vystřihnout nejlepší momenty, podobně jako dnes filmové trailery, kde sis vlastně zahrál demo, půl hodina hracího času, a vyzkoušel jsi to nejlepší ze hry, nic víc plná hra nedala a hráči byli zklamaní, cítili se podvedení. Nakonec, jakmile délka her nepřesahovala délku dem, přestaly se častokrát dema vydávat uplně. Jak tedy zjistíš, jestli hra stojí za to? Z perfektně filmově nastříhaných trailerů? Recenze všemu dávají 90%, ačkoliv hra se liší od jiných jen grafikou. Hráči proto očekávané hry prostě stáhnout.
Žebříček
Všimni si, že polovina z těch her nestála za nic a byla celkem přehypovaná.
Mafia II, kde si koupiš jen polovinu hry, než byla plánovaná.
CoD 8, o tom škoda mluvit.
Civilizace 5 taky nestála za nic.
Princ of Persia taky ne.
Need for Speed nevím, ale Starcraft II je hype už jen z toho, že to dělají Blizzardi a že je to Starcraft. (já i kamarádi jsme si ho taky nejdřív stáhli, než jsme si ho koupili, ale stojí to za to).
Nejvíc by byly průkazné prodeje v průběhu, řekněme, dvou-tří let. Křivky by podle mého ukázaly obrovský peak u nahypovaných her, ale jejich okamžitý propad a po půl roce prakticky stop v prodeji, u kvalitních (byť třeba nahypovaných her) bychom mohli vidět stálý a stabilní prodej i pár let po vydání (npř Europa Universalis III, 5 let stará, ale furt datadisky, které stimulují prodeje, spousta módů zaručuje znovuhratelnost)
Digitální distribuce
Tohle je podle mého pecka. Obrovské slevy atp. ukazují to, co před nedávnem ukázal i stánkový prodej filmů. Lidi jsou ochotni si koupit to, co by si nikdy nekoupili, za poměrně nízkou cenu. Bez přemýšlení a několikátého obracení těch peněz v ruce. (na druho stranu, četl jsem nějaké články o přesycení a úpadku tohodle trhu u nás, otázka je, jestli to bylo zapříčiněno obrovským přesycením a návratu trhu na jakousi stabilní hranici, nebo pokles někam k minimu?)
Ale já si to chci koupit!
Předchozí možnosti ukázaly, jak se na to dívají obrovští giganti. Podle mého však Altar, potažmo DrD 2, není případem čistě mainstreamové hry (tedy v česku je ten mainstream taky poměrně okrajový).
Což takhle vyzkoušet jiný obchodní model? DrD 2 nemůže být přehypované reklamou a mít tak velký prodejní peak (vzhledem ke kvalitě některých příspěvků, jak tu byly komentovány...), nehledě na to, že velké firmy dávají polovinu vývoje na reklamu (rýp: druhou polovinu na grafiku a nějaké šušně pro skutečný obsah, to pro mainstream PC hry), což i v případě DrD 2 by nebylo tolik, aby z toho byla slušná reklama.
Jsou však jiné obchodní modely.
No a jak ukázal Eric, virální reklama je účinná i u nás a vyžaduje poměrně nízké náklady.
Co třeba čeští The Gamers, hrající DrD II? Při oblíbenosti The Gamers by to mohlo být celkem virální.