argonantus píše:
Když vidím slova nemrtvý drak, přirozená reakce je a sakra.
To rozhodně není něco, na čem bych učil začátečníky
A to já zase právě naopak!
Nějaké setkání s natvrdlými gobliny, partou skřetů nebo královskou stráží, to by mě donutilo tak maximálně zívat, další pitomý příklad v další tuctové fantasy, nůůůůdááááá.
Ale nemrtvý drak, to je nějaká challenge! Má to styl, má to atmosféru, má to děsivou hrůznost a je to ta pravá výzva pro skupinu hrdinů. Partu skřetů zvládne i dobře motivovaná banda vesničanů s vidlema, ale nemrtvého draka? To chce nějakou odvahu a schopnosti.
Jen bych čekal, že když už tam takováhle výzva vznikne, tak to bude mít nějaké grády. Zdrhat, to v takovéhle situaci dokáže taky každej (kdo nevytuhne namístě hrůzou). Nůůůdáááá... kde je ta cool akce, která k podobné záležitosti patří?
Kde je čaroděj, který na draka povolá síly elementů a prostředí, podrazí jej zemí náhle rozteklou v tekoucí bahno, spoutá jej kořeny a šlahouny popínavých rostlin a poté, co drak tato pouta po značné námaze roztrhá odrazí jeho útok větvemi stromů a uskočí před jeho pařáty na závanu vychřice? Kde je zloděj, který během toho všeho proběhne okolo, zhoupne se na laně s kotvičkou zaseklou o nějakou větev přes draka uvězněného čarodějem v bažině, zapadne pod něj, mrštně uhne jeho ocasu, když se ten vrhne na čaroděje, pak se rozeběhne k vytouženému pokladu, pro nějž skupina přišla a pak strne, když se k němu drak obrátí? a kde pak je válečník, který v tu chvíli odvede drakovu pozornost hromovým řevem a ranami sekyry do svého štítu, aby mohl zloděj utéci? A když se na něj drak vrhne, tak se mu rozeběhne vstříc, štítem se odrazí od jeho čelistí, sekyrou od jeho pařátu, po štítu na rozteklém bahně pod ním proklouzne, aby skočil do úzkého zářezu v terénu, kam draka naláká, protože ví, že se tamtudy nezvládne protáhnout?
Drak nemusí být poražen, ale družina uspěje, získá co chtěla... a ano, budou mít nemrtvého draka v zádech, toužícího po pomstě a devastujícího kraje, kterými skupina projde, což jim přidá na ultrahusté pověsti a značné nevraživosti kohokoliv, koho potkají. Získaný poklad vykoupí utrpením mnohých a vlastním spánkem, ale nakonec uloupený poklad budou moci uplatnit v nějakém dalším heroickém questu, při němž zachrání kraj od mnohem hrůznějších věcí a nemrtvého draka mohou obratně vlákat za sebou do armádního tábora svých nepřátel v předvečer rozhodující bitvy a pak už budou tak zkušení, že jej možná i sami zvládnou porazit nebo alespoň usmířit a legendy o jejich jménu se ponesou krajem ještě tisíce let po jejich smrti.
Ale ne, tohle je dračí doupě, takže oni samozřejmě prostě utečou jak poslední socky.
A povšimněte si, že nic z toho, co jsem popsal, vůbec nevyžaduje žádnej epic level, moje skupina nakonec taky před drakem utíká, protože by jej vůbec nezvládla porazit, ale utíká až poté, co s nasazením vlastních životů a vypětím všech svých sil zvládne ukořistit, pro co přišla. Nepopsal jsem jediné brutální kouzlo u čaroděje, jen trochu přírodní magie, žádná nesmyslná salta u zloděje, jen trochu akrobatické mrštnosti a reflexů, které by mohl mít kdejaký komediant, použité s cílevědomostí hrdiny a u válečníka jsem nepopsal nic, co by mě ve filmu vyrušilo u běžného vikingského válečníka (běžného! ne u hlavního hrdiny, ale prostě u někoho z jeho doprovodu)
No nic, asi se vrátím zpátky ke čtení her jejichž autoři umí napsat stylové úvody.