naoki:
zkus googlit milá lízo... já osobně mám nejradši Gravesovu knihu Hrabě Belisar, což je sice beletrie se vším svým omezením (resp. přidáváním :-) ), ale Graves - tj. mimořádně výživná (i když pro někoho možná hůře stravitelná).
pipux: středověká manufaktura? velkovýroba? levné? manufaktura je jenom místo, kde dělníci vyrábějí něco ručně na jednom místě. Hovořit tudíž o velkovýrobě (a jejích následných efektech, jako třeba zlevnění výrobků) není příliš na místě. Pokud považujeme existenci výrobních center (Populonia atd.) za velkovýrobu, sahá tato tradice hluboko do republikánské éry (McCulloughová tvrdí, že rozmach tomu dal Caepio Junior díky bohatství získaném jeho otcem, který údajně ukradl jeden z největších pokladů starověku - toloské zlato). Zde se už po celá staletí kovaly meče, kopí a vyráběly zbroje všech druhů, tj. především ty kroužkové, které byly v Římě nejužívanějším typem.
Pár let válčil v Itálii? Ravenna byla dobyta Belisariem roku 540 a byzantské panství trvalo do r. 751, kdy se jí zmocnili Langobardi. troufám si tvrdit, že 200 let je na předávání kulturya zvyklostí dosti dlouhá doba...
Samozřejmě že germánské vojenství znalo koně a jízdu už ve starověku a hojně jí používalo, ale přece jen, hlavní masa Germánů bojovala pěšky. Teprve po usazení se se z vojáků stali rolníci, vojenská kasta se elitizovala - fuj, to je ale slovo - zůstaly jen ozbrojené družiny, což je další typický prvek, který je u Germánů hojně rozšířen (jak už jsem popsal, Belisar používal podobného principu, neboť klasické římské vojsko již nebylo možné postavit).
Na celkem vysokém stupni měli zbraně a zbroje Keltové, ale ti byli v této době již prakticky kompletně romanizováni a Frankové přebírali staré římské zkušenosti, výrobní centra atd. v Galii. Osobně si myslím, že mezi západořímským a byzantským vlivem je jen malý rozdíl, spočívající nikoli v hmotné stránce (technologii a zdroje měly obě strany), ale v organizaci, kterou si Byzanc udržela větší a díky tomu mohla existovat tak dlouho navzdory všem těm nepříznivým okolnostem. Konečně, za její pád mohly v největší míře vnitřní rozpory.
Samozřejmě rytířství jako takové je rysem západní civilizace, neopakovatelným prvkem vlivu církve na barbarské válečnické společenství, což na východě nebylo možné. Byzanc samozřejmě shlížela na krále a císaře Franků (Frankové jsou Germáni :-) ) jako na uzurpátory a přivandrovalce, o tom žádná. Ale jejich sílu musela respektovat.
Doba křížových výprav, o níž mluvíš, je už pozdní čas, kdy byly obě kuktury v poměrně intenzivním styku již po celá staletí. Např. sicilští Normané měli tou dobou mnoho zkušeností z válek proti Byzanci :-)
Pokud "obrněnými plechovkami" myslíš plátové zbroje, mýlíš se - typické odění rytíře na křížových výpravách je kroužková zbroj.