Varovani, nasleduje intelektualni, teoreticky wall of text ;-)
Samozrejme ze co tim chtel basnik rici vi s konecnou platnosti jen basnik. Potom ovsem muzes pochybovat o kvalitach kde jakeho genia, protoze vzdy muzes namitnout, ze onen genius neni tak genialni, to si tam jen ostatni domysleli (nicmene nerad bych se pustil do postmoderni diskuze o tom zda kazdy divak neni spise spoluautorem a jestli je objektivnejsi zamer nebo vysledek), prece jen porad nektere myslenky v dilech povazujeme za autorsky zamerne (viz ruzni klasikove filmovi, hudebni, literarni, atd...), i kdyz to nejde s jistotou dokazat. Da se tu pouzit nekolik metod jak overovat atuorovy myslenky. Nikdy samozrejme nemuzeme mluvit o objektivite, ale muzeme si aspon zanalyzovat, co jak je pravdepodobne. Film je preci jen komplexni forma a po dukladnem rozkladu a zkoumanim ruznych vazeb a souvislosti lze mnohdy videt, co je nastrcene jen tak na efekt a od ceho vedou nitky k dalsim dilkum skladacky. Samozrejme je potreba potom ale premyslet o filmu jako o filmu a ne pouze jako o "deji" (u knihy taky nehodnotime jen dej, ale i treba literani jazyk, formalni postupy, atd...).
Nicmene nechci a ani jsem nechtel se poustet do nejakeho hlubokeho, teoretickeho rozboru v cem vsem je Inception z filmoveho hlediska inovativni narrativni experiment, nebo aspon zajimavy a uz diky tomu si nezaslouzi titlul: "ze neprinasi nic noveho". Protoze z tohoto hlediska vetsina divaku film sledovat nebude a ani kvuli tomu na nej nesla do kina (z toho hlediska ho spis budou pitvat jen nektery nadsenci a zaradi ho potom mozna do nejake knihy o vyvoji filmu). Proto jsem se taky zameril na ty nejprednejsi znaky filmu, ktere vychazeji z toho, ze jde o kombinaci heist filmu (banda zlodeju jde neco ukrast) a puzzle film u (dej filmu je zakodovany do rozlozene skladanky a divak ji musi poskladat, pokud chce videt cely obraz). Do roviny puzzle totiz patri i ten spor o konec filmu. Protoze predpokladam, ze na to vetsina lidi sla a take na to se nejvice soutredila. Nicmene dobry puzzle film, aby mohl byt docenen, vyzaduje vetsi miru pozornosti (i k detailum). Vetsinou k uplnemu pochopeni (videni celeho obrazu) ani u techto filmu nestaci jedno podivani (cehoz jde samozrejme zneuzit i marketingove: pujdem jeste jednou, koupim si DVD az vyjde, nicmene je to ale jedna z tech narocnejsich forem).
Ted tedy k tomu jak posuzovat jestli je dana myslenka sprvna tak nebo tak (cili co je pravda). Uz Platon neblahe pameti v dialogu Parmenides (btw. doporucuji vsem koho zajima zkoumani pravdy a moznosti a tohoto zkoumani, kdyz uz tady stejne intelektualne otravuji) vyslovuje myslenku, za paklize poszujeme jestli nejak neco je nebo neni, nejspravdedlivejsi (a podle nej i nejeefektivnejsi) je proste vzit obe moznosti jako hypotezy a vyvodit z kazde dusledky az dokonce. Potom si je porovnat a vetsinou se vidi kde vznikla blbost, ktera na prvni pohled treba vubec nebyla patrna. Pokud tuto metodu pouzijes na film, kdy jednou variantou je ze film konci snem a druhou variantou je ze konci realitou (pricemz vezmes v potaz vsechny zakonitosti zminene ve filmu a jejich nutne dusledky), zbude ti pravdepodobne jen jedna moznost. Tedy nejde namitnout ze film ma lacinej konec, protoze nedal odpoved jak skoncil. I kdyby nedaval odpoved, tak to jeste neznamena nutne, ze je laciny. Otazka totiz je proc ji nedava a jak sofistikovane. A pokud by je nedaval v tom smyslu ze moznosti jsou regulerne dve, obe filmem plne obhajene, ani potom by to o filmu nerikalo, ze ma lacinej konec, ale ze je to sofistikovani, posmoderni experiment, ktery vytvari dva filmy v jednom (coz by z neho delalo urcite vice nez jen dalsi v rade za matrixem nebo dark city). Krom toho pokud clovek bude timto zpusobem film zkoumet, urcite uvidi jestli je film opravdu propracovani, nebo jestli je jen nafouknuta bublina.
Tolik asi moje zakladni uvaha o nejakem povrchovem hodnoceni Inception, aniz bysme rozebirali jednotlive sceny a jejich vypovedni hodnotu. Ber to treba jako jeden z nametu na vasi diskuzi nekde v te hospode ;-)
jinak otazky na Jersona by asi znely:
Z ceho soudis ze Inception je o nejednoznacnosti, ze ho v tomto ohledu srovnavas s K-Paxem?
Podle ceho vis, ze myslenka ze myslenka je virus (to je obrat, he :-)) bylo jen placnuti do vody (neni tato tva myslana sama jen placnuti do vody? :-) )
To ze v realite clovek pozna ze spi nebo nespi je jedna vec. A bez ohledu na to ze by se o tom dalo docela polemizovat, tak ve filmu bylo jednoznacne jako jedno z vychodisek receno: kdyz jsi ve snu nemusis vedet ze snis (viz zive sny), to si uvedomis az se probudis (v te pasazi jak resili i to ze si nikdy nepamatujes zacatek snu, jestli si dobre pamatuji). Takte tento tvuj argumet nechapu.
Co se tyce tve prvni odpovedi, nevznasel jsem sve prvni otazky abych obhajoval ze to bylo tak nebo tak, ale abych obhajil ze ve filmu byla dana voditka ktera daji odpoved. Tudis se vyjadrim pouze v tom smyslu, ze mi staci ze jsi vyjadril svou uvahu ohledne jedno z techto moznych voditek :-)
Pokud nekoho zajima nejaky teoreticky nazor odbornika, tak David Bordwell, coz je jeden ze soucasnych prednik filmovych teoretiku a jeho zena Kristim Thompson, sepsali par svych postrehu o tom co je na Inceptionu z filmoveho hlediska zajimave treba
zde - aneb ceho vseho si muzete u tohoto filmu vsimat, at uz je to pozitivni nebo negativni). Urcite lze nalezt i dlasi pohledy.