Přání
Film ke 100 výročí Disney Animation Studios.
Začnu zcela nelogicky celkovým hodnocením. Je to dost fajn film. Ne super, ale rozhodně fajn. Šel jsem na to trochu vylekaný totálním výbuchem co se týče zisků a ne moc dobrými recenzemi. Ale po shlédnutí moc nechápu, kde se tohle vzalo, protože ve filmu k tomu není důvod. Je rozhodně o hodně lepší, než by se z těchto infikátorů mohlo zdát. Vlastně je to podle mě nejlepší WDAS film od Zootropolis, a to už je pár let.
Bohužel to ale ani není nějaký nedocenný klenot, kvůli kterému bych někoho přemlouval, ať jde do kina. Vlastně spíše jen drží vyšší WDAS standard, a na ty best of věci nemá. Pokud jste z těch lidí, co si řeknou "Jé, nová disneyovka, co kdybychom zašli do kina?" tak rozhodně běžte, nezklame to. Ale pokud jen pokrčíte rameny, asi to není důvod měnit.
K jednotlivým aspektům filmu. Animace. Nejslabší článek filmu. Jo vážně. V základu je to klasické modrní 3D, ale místy se tu objevují imitace 2D. Bohužel ne stylem Kocoura v Botách nebo Spider-verse, kde přebírá záběr a posouvá stylizaci nýbrž prostě některé elementy scény jsou najednou animované trochu jinak (byť ne jinak stylizovaně), než jejich okolí. A vypadá to fakt hrozně divně. Zezačátku mě to vysloveně otravovalo a rušilo při sledování, ale postupně jsem přivykl. Tedy, i potom bych byl mnohem raději, kdyby to tam nebylo, ale už mi to nekazilo zážitek.
Příběh je takový, no, disneyovský. Není moc co k němu říct, není nějak překvapivý, ale funguje jak má, a vlastně od filmu tohoto druhu moc nelze čekat víc. Vlastně dost fajn, ale bez přidané hodnoty. Finále trochu zavání deux et machina, ale když nad ním přemýšlím, tak vlastně zapadá do zbytku filmu a dává smysl, jen je to takový, no, zpětný smysl.
Postavy? Hlavní hrdinka je trochu ztřeštěná holka s dobrým srdcem a plná energie. Jako asi všechny ženské hrdinky v WDAS filmech poslední doby. Ehm. Ale zrovna v tomhle příběhu taková postava sedí, a dává smysl, že zrovna ona je tu hrdinkou. Ze začátku je trochu cringe, ale po pár scénách se uklidní a začne být sympatická.
Záporák je opravdu hrozně super. Zvládá být na jednu stranu pateticky kresleně zlý, a zároveň strašiedlný, a ještě k tomu pochopitelný a vlastně docela uvěřitelný. Esence disneyho záporáctví. Ano, asi by se v té stoleté historii našli i lepší, ale není mu co vytknout, naopak je třeba pochválit, jak krísně do něj všechny ty elementy zapadly. A je to určitě nejhlubší charakter v příběhu.
Ostatní postavy jsou fajn. Hrdinčina rodina funguje jako emoční kotva a motivátor, kamarádi jsou vlastně jen takové vtípky, ale nehrají si na něco víc, a nejsou pro příběh zcela zbyteční. Máme tu dva legrační pomocníky, ale každý je úplně jiný, takže si nelezou do zelí, a ani ten, který se zdál být hrozně otravný, není otravný moc často.
Písničky. Víte, že písničky v pohádkách fakt nemám rád. Ale tohle je WDAS film, takže jsem nimi počítal a byl ochotný je přetrpět. A tedy, u některých jsem skutečně trpěl. Ale jiné se mi líbily, což se zatím povedlo jen druhému kocourovi v botách. Tedy, ta jeho písnička je pořád lepší, ale ony jsou to celkově ne úplně srovnatelné filmy. Navíc, tohle je legitimníé muzikál, písně jsou legitimní scény, kde se posouvá děj, u spousty z nich dává smysl, že jsou zpívané, a jedna by dokonce podle mě ani jinak než jako muzikálové číslo nefungovala. Takže v tomto ohledu to je skutečně překvapení, a to pozitivní.
Odkazy. Je jich tu spousta, ale jsou přiměřeně decentní a nejsou rušivé. Spíše tak nějak příjemně na pozadí. Nejsou tu jako vtipy, spíše jako podtržení té všutypřítomné disneyovosti. Za mě fajn.
Poselství. Poselství explicitně podtrhuje hodnoty, které se táhnou WDAS filmy jako červená nit. Ukazuje to, čím se Disney prezentuje, a čím by v ideálním světě byl.
Přání je prostě film z dlouhé tradice. Nepřekračuje její stín, a to ani když by to bylo záhodno, a vlastně se o to ani nesnaží. Ale navazuje na ni hrdě, a pokračuje v ní se ctí. Pro "film ke 100 výročí" to je vlastně optimální výsledek.