Indiana Jones a nástroj osudu (s těžkými spoilery)
Tenhle film je pro mě těžké hodnotit, protože jsem Indianův fanoušek, ale taky mám rád uvěřitelnost. Takže to vezmu postupně.
V prvé řadě jsem rád, že tenhle film vznikl, protože Indy si zasloužil lepší závěr než odlétající emzáky. Začátek je hodně dobrý, náckové jsou prostě nejlepší, a dává smysl i to, že ho hledali ve skladu svých historických předmětů. I to, že jde o padělek, což tedy bylo zjištěno až mnohem později, ale profíkům stačí jeden pohled a dobrý hod na Odhalení pravosti. Hlavně to ale působí jako falešná stopa, kdy film napřed působí, jako by mělo jít o Kopí, ale nejde - lituju, že jsem měl tuhle část vyspoilovanou.
Dobrý je i Jürgen Voller jako hlavní záporák, tahle postava sedí do příběhu jako ulitá a jeho motivace je od začátku do konce uvěřitelná.
Co se mi líbilo už méně byl strojek z Antikythéry, přesněji vysvětlení, proč by měl být důležitý. Archa úmluvy a Svatý grál byly skutečné relikvie, v Indyho settingu obařené skutečnou božskou mocí. Ale stroj času, přesněji kompas k časovým dírám, který má přivést lidi z budoucnosti k Archimédovi, aby mu pomohli v boji? To je horší než lebky mimozemšťanů.
Pak na scénu přichází Helena, a tady musím říct, že i když je to dobře zahraná postava, tak není dobře napsaná, a její motivaci za celý film nechápu. Jako jo, musí tam být mladá hezká a chytrá holka, ale bylo by dobré vědět, o co jí vlastně jde.
Plusový bod musím dát za týpka se znakem Omegy na klopě, který je asi z CIA, byť se ukáže jen na chvilku a je neschopný, ale až budu potřebovat obrazovou referenci na Omegu v Indyho filmech, vím kam sáhnout. Nicméně CIA poměrně rychle zmizí ze scény a už se neukáže, tedy pokud nepočítám tu černošskou agentku, ta byla dobrá. I proto, že v roce 1969 by CIA na pozici velitele polní operace nikdy černošskou ženu nenasadila, takže o to víc to působí, že CIA nechala Jürgena a jeho lidi hodnit se za nějakým nesmyslem, a nepřikládala tomu žádný význam.
Pak jsou nějaké honičky a nějaké další zbytečné postavy, které mě tedy až tak moc nebraly, protože co si budeme povídat, na koně proti tanku to nemá.
Rozdělení strojku, pátrání po tabulce, která k němu má vést a kterou nechal Archimédes vytvořit … kdy vlastně? To věděl, že ho doopravdy pohřbí s polovinou strojku v rukách? Nehledě na to, že se u jeho hrobu postavy mizí a objevují, jako by se nechumelilo. Ale hodinky na zápěstí byly dobrá druhá falešná stopa.
Pak je tu německé letadlo s německým značením a partou Němců kdesi v Řecku? Itálii? Nepobral jsem kde to mělo být a hlavně kde se tam vzalo. Jürgen byl nějaký předvídavý. Stejně jako s jeho vysvětlením, že ho v roce 1939 bude někdo čekat s V1 namířenou na Hitlera - pokud tedy nemyslel sám sebe. To by asi bylo dobré setkání.
Nakonec je tu pronásledování letadla na motorce, cesta časem a zvrat, o kterém nevím, zda se mi líbí, nebo je příliš pitomý. Asi kdybych nechtěl po posledním Indyho filmu vyšší skóre uvěřitelnosti, tak by to byl zajímavý zvrat. A když přistoupím na to, že o cestu časem šlo celou dobu, tak to asi přijmu. Jen do toho zase nesedí Indyho postoj někde v první třetině filmu, že cesty časem jsou nesmysl, a kde je důkaz, když sám v minulosti viděl věci, které se standardním důkazům vymykají. Stejně tak závěr, kdy chce zůstat v Archimédově době - proč? Nikdy jsem si jeho touhy žít v jednom konkrétním historickém období nevšiml. Nicméně naštěstí u toho nezůstalo, a přišel happyend.
Stále ale nevím, jak to zhodnotit. Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nicméně Království křišťálové lebky jsem dal tři, a Nástroj osudu je lepší, takže čtyři. Uvidím, zda mi názor vydrží, až se za pár let podívám na všech pět filmů v řadě.