Lethrendis píše:
Typické komiksy, respektive nejrozšířenější komiksy dneška, jsou jednoduchou zábavou pro masy.
Ano, to myslím nikdo nepopírá. Problém je, že tohle specifické tvrzení lze snadno zevšeobecnit a slovo "komiks" v něm nahradit slovem "X". A popravdě slovo "dneška" lze s klidem vypustit. Dostaneš tak větu:
"Typické X, respektive nejrozšířenější X, je jednoduchou zábavou pro masy"
X lze následně nahradit jakýmkoliv médiem. A upřímně řečeno i jakýmkoliv žánrem. Ta věta zůstane úplně stejně platná:
- "Typické filmy, respektive nejrozšířenější filmy, jsou jednoduchou zábavou pro masy."
- "Typické akční filmy, respektive nejrozšířenější akční filmy, jsou jednoduchou zábavou pro masy".
Taková tvrzení jsou dokonale pravdivá a mají dokonce i nějakou informační hodnotu (byť poměrně očividnou a nejspíš nepotřebující většího zdůrazňování). V tom prvním případě nicméně o X prakticky nic nevypovídají ("Typické filmy" toho neříkají moc o filmu jako médiu), v tom druhém už něco říkají ("typické akční filmy" dávají nějakou charakterizaci žánru), ale nejsou dokonalým obrazem ("typické akční filmy" toho neřeknou až tak moc o kvalitě žánrové špičky - ať už to je Matrix, Poslední skaut nebo třeba John Wick)
Lethrendis píše:
Můj kámoš, už jsem ho tu snad i zmínil, komiksy sbírá. Miluje Venoma. A není to žádný jednoduchý člověk.
Konzumace jednoduché tvorby neimplikuje jednoduchého člověka.
To je další argumentační chyba a takové tvrzení by popravdě bylo dost drsnej snobismus.
Lethrendis píše:
Endgame se ti nelíbí, dobrá. Také bych tam dal více akce, ale já to netočil. Ale v čem byl minulý díl lepší?
Jak jsem už napsal výše, já neříkám, že by Endgame nutně musel mít víc akce.
V čem byla Infinity war lepší - rozhodně tempem vyprávění - v Infinity se pořád něco dělo, byť to třeba byla "odbočka" neposouvající celkový příběh. Dál třeba střídáním taktů a emotivními změnami - přechody dramatu a humoru v Infinity War byly řádově někde jinde. Humorem samotným, když sme u toho - vtipy v Infinity z většiny vyzněly a naprázdno jich tam vyšumělo tak málo že sem si jich ani moc nevšim. Plus se tam žádné vtipy neměly potřebu opakovat (natož opakvoat 5x a navíc pokaždé stejně). Akcí, popravdě - v Infinity byly akční scény aspoň trochu nápadité (well... relativně, z větší části...), v Endgame akce nebyla (budiž), pak byla, ale jednoduchá a plochá, pak tam byla závěrečná bitva, která měla za celou svou dlouhou dobu asi dva zajímavé prvky. Dál třeba vykreslením postav - Infinity war měla na každou jednu postavu mnohem míň času než Endgame, přesto s těmi postavami zvládala pracovat mnohem... nevim jak to říct jednoduše, "osobitějc"? než Endgame (která měla jen asi tři čtyři skutečně charakterní momenty - když tam na začátku Stark zjebe Ameriku, tak to byl fakt super začátek, bez ohledu na to komu z nich si fandil - ale bohužel taky konec, celej zbytek filmu se tomu pak už vůbec nic ani nepřiblížilo).
S uměleckostí to nesouvisí - to je slovo co sem asi vůbec neměl moc použít. Nemám problém s tim že je Marvelovka "jednoduchá" konzumní zábava - můj problém s Endgame je že to je špatně udělaná konzumní zábava a to i (spíš zejména) v porovnání v podstatě se sebou samou.