Xyel píše:
Podíval jsem se na tu scénu znovu a už vím, co mi na to ní tak vadí - ona totiž nevypadá/na mě nepůsobí jako smrt vysílením, ale jako sebevražda. Kdyby se zhroutil, začal plivat krev a zůstal ležet jako mrtvola na zemi, tak s ní nemám problém.
Zhroutit se a plivat krev by byla dost non-SW stylizace věci, nemyslíš? SW nikdy nebyly gritty. (Ani onen slavný Rogue One nebyl gritty, i když odváděl dost dobrou práci ve snaze tvářit se, že je). Plazení se po zemi a plivání krve mi přijde že nějak nepatří do vizuálního vyprávění SW... Luke který na konci unaveně vrávorá a následně umírá mi přijde jako docela adekvátní.
Každopádně jak moc se smrt vysílením a sebevražda ve smyslu aktu u nějž víš, že povede k Tvé smrti, liší? Mohlo to být klidně obojí. Navíc celý ten moment jasně rezonuje jak smrtí Obi Wana (který se nechal zabít Vaderem) tak smrtí Yody (který umřel stářím - ale nejspíš z části i únavou; když byl Luke ready, Yoda už neměl důvod jít dál).
Xyel píše:
Že nesedí časová souslednost - nejprve má fail s Kylem, pak až má morální dilemma ohledně řádu jediů.
Tos vyčetl kde?
Luke tam Rey jasně ukazuje, kde Jediové udělali chyby. Nikde není řečeno, kdy k tomuto závěru dospěl. Dává smysl, že ho to napadlo už dřív, ještě než si založil vlastní akademii, ale věřil, že se mu to tentokrát podaří udělat správně a těm chybám se vyhnout. Následně se mu Kylo začne vymykat z rukou a Luke náhle začne panikařit - přesně ty nejhorší chyby které našel u starého Řádu (výcvik a stvoření Vadera) a kterým se tak hrozně snažil vyhnout se mu dějou znovu přímo pod jeho nosem, historie které se tak bojí se opakuje bez ohledu na to jak moc se jí chtěl a snažil vyhnout. V tomhle kontextu dává dokonalý smysl, že podlehl okamžiku slabosti - chvilkovému momentu paniky, který se mu vymkl z rukou. Po střetu s Kylem náhle kouká na vlastní selhání a dochází k závěru, že když ani on nedokázal zabránit opakování historie, tak ty chyby možná nejde napravit - idea řádu Jedi je zcestná celá, protože vždy povede k opakování starého cyklu a tak se sám stahuje do ústraní.
S tím žije v ústraní celé roky, myšlenkami zamražený do onoho momentu selhání, bez možnosti ho prolomit, protože je jen sám se sebou - odřízlý od Síly nemá možnost být konfrontován s Yodou, Benem atd. (a možná že odříznout se od nich byl částečně důvod proč se vůbec vyjmul z proudění okolní Síly). Pak přichází Rey a po letech ho konfrontuje s okolní realitou a Luke se postupně otřepává. Znovu nachází své dřívější ideály, ale pro něj samotného je už příliš pozdě - jeho éra minula, jeho učedník, tak jako kdysi Obi Wanův, je už urvaný ze řetězu tam někde venku, Snoke dominuje Galaxii... možná, že pro Kyla ještě existuje naděje, ale on už není ten, kdo mu ji má přinést - jak pravil Yoda, údělem mistrů je být překonáni svými učedníky (dost Sithská myšlenka, mimochodem :D ) - a tak se Luke rozhoduje přijmout své místo v cyklu dění - svým posledním skutkem zachraňuje zbytek Rebelie a otevírá prostor pro Rey a sám umírá, aby mohl Rey provázet stejně, jako jeho provázel Obi Wan.
Mě ten příběh takhle dává dost smysl.
efram píše:
Myslím si, že Xyel na tuhle nekonzistentnost přesně ukazuje. Naopak z tve recenze mám pocit bezbřehého a hlavně nepodloženého optimismu. Navíc dost překrucuješ skutečnosti týkající se Ljukova výcviku atd.
Mě se ten film líbil a nijak se tim netajim.
Neříkám, že byl perfektní - nebyl. Kritizovat na něm jde dost - nicméně je to cca na úrovni "kritizuju slušnej film co mohl bejt mnohem lepší" než na úrovni "kopu do kusu hadru".
Lukův výcvik nepřekrucuju vůbec - na tohle téma kolovaly ve SW fandomu komnetáře, glosy a vtipy ještě v době, kdy nebyly ani žádné prequely. Vtip je v tom, že platí určitá
žánrová SW pravidla a ta byla v původní trilogii dodržena (vpřed rychleji, než se někdo stihne zamyslet...), takže ten Lukův výcvik prošel bez problémů. Pro Reyin výcvik platí úplně totéž - jen z nějakého důvodu to najednou toužej všichni pitvat.
efram píše:
Kylo je tak rozerván a osciluje mezi dark light side, že jeho příklon k dark mě přijde takový vlažný, nepřesvědčivý, neurčitý.
A mě se to líbilo.
Kylo má v ten moment totálně plný zuby všech. Luke kterému věřil se obrátil proti němu. Snoke kterému věřil se mu do xichtu vysmál jak ho snadno manipuloval a veřejně ho shazuje. Rey u které má dojem že mu je aspoň trochu podobná a i když ho nemá ráda, tak se ho aspoň nesnaží manipulovat jak nějakou loutku nebo figurku a ve které vidí někoho jako jediného sobě trochu podobného má zařvat.
A tak Kylovi rupnou nervy, zabije Snoka a s Rey se probije jeho otravnou stráží.
Co Kylo v tu chvíli chce? Temnou stranu? Světlou stranu? Jedie? Sithy? Ne - přímo Ti řekne co chce - chce nechat všechny tyhle shity minulosti umřít a jít dopředu po vlastní cestě, bez Luka a jeho svtlé strany a Jediů a bez Snoka a jeho temné strny a Sithů. A Rey nabízí totéž - aby se vykašlala na minulost a šla s ním tvořit nějakou budoucnost.
...a následně Kylo znovu střetne Luka a v tomto svém stavu z toho vypění. A další události jej začnou - aniž by si to zatím uvědomoval - tlačit do staré šablony "toho zlého", kterou chtěl hodit za hlavu.
Mě to přijde jako naprosto legit moment, ve kterém Kyla opustit a v němž s ním začít další film.