Je to strašně dávno, kdy jsem četl první knížky o DL, Kroniky to tuším byly, že jo. A takle zpětně si ani moc nevybavuju, jestli jsem měl nějakýho vyloženě nej-oblíbence. Každý z těch hrdinů měl v sobě něco, co mi vadilo, kvůli čemu mi úplně stopro k srdci nepřirostli. Asi. Já už si fakt moc nepamatuju :) Sturm byl koženej suchar, Karamonovi to moc nemyslelo, Raistlin byl chcípáček, co umíral po každym kouzlu, Tass správnej pošuk, ale tehdy jsem ještě obdivoval hlavně sílu a tu on moc neukázal :)) Kitiara byla zajímavá, ta se mi mám pocit celkem líbila..
Pak jsem ještě četl příběhy bratrů a když se z Raistlina stal pan Někdo, tak už se mi líbit začal, to jo.