Hrome, byla jsem předstihnuta. I tak...
Chtěla bych se omluvit svým spoluhráčům. Hraní RPG je u mě vždycky takovým kompromisem mezi touhou si zahrát a strachem z cizích lidí. Když k tomu ale připočtu i některé další faktory (koncept Omegy - inkognito - a částečně i pravidla mi úplně nesedí), převážila negativa; přesto jsem do hry ale šla a stálo to za prd. Takže se odteď omezím jen na hraní s lidmi, co znám, eventuelně na šlechtičny, pirátky a děvky, které mi jdou o poznání lépe. Každopádně sorry.