Díky moc za pomoc, a omlouvám se za znovuvzkříšení, nějak jsem tohle vlákno ztratil a teď náhodou objevil v záložkách (až do příchodu nové verze jsem vůbec netušil, že tady záložky jsou). S citacemi to zkusím.
Argonantus píše:
Rozdíl mezi magií a vírou určitě je, ale z tvých definic jasně čiší to, že víra je dobře a magie fuj. Protože popis magie je značně matoucí a ne zcela vystihující.
Jj, tady jsem na tenkém ledě. Co se negativní konotace magie týče, jde o definici pojmu - Bible tím pojmem definuje něco jasně negativního (ať už si o té definici budeme myslet, co chceme) a podává vyčerpávající seznamy, zahrnující tehdy nejpoužívanější směry - jako mrakopravectví, drobopravectví, a spousta dalších věcí. Nicméně to není průzračně jasné ani tam (o Středozemi ani nemluvím, to by bylo ještě na déle), protože v průběhu Bible je například používáno metání posvátného losu (které má k výše zmíněným svou formou blízko) jako regulérní a spolehlivý prostředek komunikace s Bohem.
Stále mi přijde nejčistější rozlišovací znak ten, který jsem zmínil (stále sebavíme o křesťanské definici, která byla důležitá i pro Tolkiena, a samožejmě může být naprosto špatná) - magie obsahuje určitý prvek kontroly, zatímco ne-magie (nemám vhodný termín) uznání závislosti na Bohu (velmi silné třeba v Islámu), tedy konečný výsledek dávám s důvěrou do rukou někomu, kdo vidí dál, než já. Jasné rozlišení to jistě není... ale konec konců, co v Bibli jasné je, že jo :) Konec koncu si dává za úkol popisovat život.
Vnější forma ale může být velmi podobná, například řada zázraků, které podle dobového podání učinil Ježíš - chůze po vodě, kříšení mrtvých, uzdravování, svázání / vyhnání démonů, to vše najdeme jak v různých soudobých magických směrech, tak i v magických směrech Středozemě.
Upozornění: rozhodně neodsuzuji nikoho, kdo dělá magii, a nemyslím si, že bych měl patent na rozum nebo rozlišení. Výše uvedeným jsem se snažil postihnout křesťanské pojetí, nikoliv mé osobní, nebo napadnou pojetí někoho jiného. Konečně - křesťanství se ani nevyjadřuje o lidech, kteří magii provozují (dobří / špatní). Konec upozornění, jen to chci udržet na úrovni diskuze ;).
Argonantus píše:
de o dvě úplně jiné věci. Totiž - magie a pověra. Pověra nefunguje.
Jasně, souhlasím (to je můj osobní názor). Nicméně z mého původního pohledu mají společnou jednu věc - snahu ovládnout vlastní osud, ať již přímým působením vůlí, nebo rituálem (nechat si doma Index, když jdu na zkoušku).
Argo píše:
...henotheismus...
V tom případě s Novým zákonem ještě o krok dále - podle NZ se Bůh na zemi projevuje skrze lidské společenství (představa společenství jako "Kristova (Božího) hmatatelného těla"). Je fakt, že svatí k tomu mají blízko - ale spíše v lidové podobě náboženství, která je často v jednotlivých názorech z teologického pohledu daleko od křesťanství. U Valar je to IMHO zásah...
Colombo píše:
Neříkám, že bůh nemusí existovat, ale nemám jedinný důvod si myslet, že jenom křesťanství je správné a ty stovky dalších náboženství se mýlí. A odmítam uznávat nějaké náboženství jako zprávné jen z toho důvodu, že sem se narodil v jeho sféře vlivu.(na tohle jsem zvědavý na tvůj názor)
//OT: Pokud se bavíme o monoteistickém Bohu, pak prosím Bůh s velkým B - ne kvůli nějaké náboženské úctě, proboha, ale kvůli gramatickému cítění. Charakter monoteismu je od polyteismu tak odlišný, že si to rozlišení obé zaslouží ;) //OT
No, mě to nějak zajímavé nepřijde. Doufám, že křestanství má pravdu, vsázím ve svém životě na to, že to tak je, nicméně se moc neodvažuji mluvit o jiných náboženstvích díky tomu, že díky rozdílnému jazyku a mentální mapě nelze říci, kde se ve skutečnosti konflikty vyskytují, a kde jsou dány naší omezeností pochopit druhého. Co se týče sféry vlivu, vyrostl jsem jako přesvědčený ateista a na křesťanství jsem nic moc pozitivního neviděl :D Na durhou stranu mám za to, že kdybych se narodil v muslimské zemi, stal by se ze mě se slušnou pravděpodobností muslim (s tím ateismem to IMHO nefungovalo z jiných důvodů). Konec osobní vložky ;)
Colombo píše:
tohle je jen okecávání kolem, jenže problém je, že v momentě, kdy jsi věřící se s tebou o tomhle nedá bavit, protože je to součástí tvé víry a ty si to nemůžeš připustit. I když, moje učitelka ZSV na střední, která byla věřící, uznala, že na tom něco je.
Tss, skoro osobní útok ;) Neříkám, že to tak někteří věřící neberou - ve víře konkrétních lidí se to polyteismu určitě blížit může. IMHO to ale není teologicky správné ani přesné, a to ani z pohledu ktaolické teologie. Přestože to spojovací prvky jsou, ustupují před rozdíly (monoteismus a polyteismus mají společnou spíše víru, a to omezeně, než organizaci duchovního světa). Ke zbytku se vyjádřit nemůžu, protože jen popisuješ své pozorování mě, což asi stěží můžu vyvrátit :)
Ad trojjedinost - to, že se vyskystuje u některých bohů mě nepřekvapuje, ani nepohoršuje, a princip je pravděpdobně stejný (neopaganismus a trojjedinost Bohyně ve formě Panny, Matky a Stařeny), na určité úrovni. Proč bych si to neměl připouštět? Nevidím v tom nejmenší problém, stejně jako nevidím problém v tom, že má křesťanství společné prvky s jinými náboženstvími, naopak jsi nezmínil třeba mýtus stvoření světa a člověka nebo rajskou zahradu, který má velmi úzké společné prvky s mazdismem, a tunu dalších souvislostí. Já s tímhle opravdu problém nemám...