Souhlasím i ne, stran nízkomagického světa :) Tolkien opravdu asi bral magii jako zdroj velkého pokušení, naštěstí pro nás nevěřící se ale dokázal vyhnout tomu, aby Magie rovnou znamenala nějaké uctívání Zlého pána. Díky tomu se s tím dokážu bez problémů ztotožnit. Prostě magie je moc a moc je pokušení... čím větší moc, tím větší pokušení. Krásně to funguje! :)
Proto mi nevadí, že nejmocnější postavy příběhu "opravdovou" magií tak šetří.
Nesouhlasím ovšem s tím, že by svět Středozemě byl obecně "nízkomagický"! To přece vůbec tak není, vše kolem elfů je zahaleno jemným (někdy i těžkotonážním) hávem magie, všichni urození Dúnadané vidí do budoucnosti, trpasličí hračky žijí vlastním životem a zbraně ani zbroje nesnesou srovnání s obyčejným kovem, v odlehlejších koutek divočiny žijí podivní tvorové jako jsou mluvící obří pavouci, kožoměnci, po boku skřetů bojují mluvící vrrci, na skalách sídlí obří orlové, kteří nejen že mluví, ale možná mají dokonce tak trochu pod palcem i počasí (ok, trochu nadsazuji - ale kdo může říct, že Gwaihir, pán větrů, jim opravdu neporoučel?) :)
Pouze země lidí a hobitů se zdají hodně nemagické, ovšem jen dokud člověk v Rohanu nepotká Stínovlase, u Hobitína Toma Bombadila a dědka Vrbáka a v Gondoru nerozbitnou hradbu Minas Tirith.
A to jsme se ještě nedostali k zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem a jeho pánu Sauronovi ;)
Takto že vypadá nízkomagický svět? Nene, magie všeho druhu je ve Středozemi na rozdávání!