Nad tématem jsem dlouho dumal a snažil se přijít na nějaké příklady, které by to rozbíjely. Pokud mám vzít tu definici vymezující iluzionismus úzce pouze na falešnou volbu, pak dejme tomu, i když se mi to moc nezdá. Nicméně v tom případě je opravdu iluzionismus pouze skrytým railroadem. Ovšem railroad pak zase musí být chápán mnohem šířeji, ne jen jako připravený sled scén, jak o tom psal výše Marky a třeba i nelineární, jak zase Sirien.
Pokud vezmu jako znegování hráčské volby všechny případy, kdy GM nějakým zásahem tajně rozhodně za hráče z dramatických důvodů (třeba ten můj příklad výše), pak je to zřejmě skrytý railroad, byť si toho GM ani nemusí být vědom a nemusí mít připravený sled scén. Ale ty koleje tam jsou, byť volné, je to právě ta snaha GuMa scénáristicky působit nějakým směrem. Sirien nicméně namítal proti potencialitě a nevysloveným volbám, respektive že volba nebyla vložena do hry, ani tedy nemohla být znegována. Já bych to posuzoval asi přísněji.
Když to ovšem beru takhle přísně, tak i to předcházení hráčů a vkládání toho, co ve hře očekávají, také není iluzionismem bez railroadu, byť jsem to považoval za nejsilnější iluzionistickou techniku vůbec. Kdykoliv jakýmkoliv zásahem změním možnosti hráčů, spoustu jich tím zneguju, ideálně ty, které se mi do mého byť velmi volného plánování nehodí. Takže opět iluzionismus zakrývající railroad?
Markyho příklad s podstrčeným dungem ale trpí úplně tím samým problémem. Pokud někdo (já třeba hodně) používá generickou přípravu lokací/NPC a například sepisuje staty nějakých gruntů, kteří mohou být v jednom případě policajty a v druhém gangstery, pak jejich použití jako policajtů/gangsterů není falešná volbou. Hráči se rozhodli střílet policajty a také ve fikci i nad stolem střílí policajty, stoprocentně se vším všudy. Že mají stejné staty, jako by měli gangsteři, je v tomto ohledu irelevantní náhoda. Jejich volba tak nebyla porušena, ledaže by do hry vstoupila ta potencialita a nevyslovenost. Ergo není to iluzionismus, ale pouze improvizace a časově efektivní příprava.
Zbývá tedy pouze ta falešná volba s červenou a modrou pilulí. Nebo předhazování konkrétní informace náhodným NPC atp. Což samozřejmě je skrytý railroad, o tom nemám sporu.
Hodně jsem přemýšlel o další mocné zbrani, kterou jsem také donedávna považoval za klasický iluzionismus bez railroadu. O takovém tom skrytém ovlivnění, kdy GM vede hráče popisem lokace nebo hraním NCP k tomu, aby si něco o příběhu mysleli, něco sami chtěli (to je důležité) a tím vlastně navede jejich volby určitým směrem. Začnou jednat, provádějí volby a ty jsou plně respektovány - navenek nejde o railroad. Z pohledu falešné volby ano, byť opět nemusí existovat žádný plán scén. Hráči mohou kdykoliv uhnout z kolejí a já bych jim to samozřejmě odimprovizoval, ale protože jsou zakousnutí nějakým směrem, tak se zase do kolejí většinou velmi rychle sami vrátí. Často přitom stačí jediné lehké ťuknutí někdy na začátku hry, aby se to celé proměnilo v railroad? To mi připomnělo tu debatu o railroadu tady před pár měsíci, kdy jsem horoval za "prvky railroadu" coby nějakém směřování k ideálnímu pojmu, což se nicméně také nesetkalo s pochopením.
Tolik k mým úvahám. Pro mě by to znamenalo nutnost přepojmovat si některé prvky své hry z iluzionismu na railroad. Což bych udělal, proč ne, ovšem kdybych byl o dané věci opravdu přesvědčen, nepotřebuju k tomu tři tisíce podpisů. Nicméně stále se domnívám, že je ta definice negací volby příliš striktní, protože podle ní je fakticky iluzionismus podmnožinou railroadu, který je zase praktiky kdečím mimo čistého sandboxu. Ještě o tom popřemýšlím.