York píše:
Pokud hráčům tvrdíš, že máš všechno připravený, a koukáš přitom do poznámek, jako kdybys to v nich hledal, tak i prostá improvizace je iluzionismus.
To je opravdu zvláštní příměr Yorku. Pro mne hned ze dvou důvodů.
1) Tvrdím, že mám VŠE připravené. Otázkou je, co znamená vše? Vymýšlet předem některé věci je krajně zbytečné, obvykle ty, které vesměs jasně nesouvisejí s aktuálním dějem a jeho nejbližšími nitkami, nehledě na to, že hráči samotní disponují slušnou schopností uhnout od VŠEHO. Někdo má na to karty, jiný generátory, druhý jen z patra improvizuje, jakmile mu někdo "uhne". A co vypravěči, kteří si prostě sednou na zadek a začnou vyprávět bez toho, aby měli do poslední chvíle tušení co se vlastně bude dít?
Jasně, asi by to bylo trochu něco jiného, pokud by jsi oznámil jméno čaroděje a ono to nějakou podivnou záhadou další sezení bylo úplně jinak, ale pokud uchováš kontinuitu, moc tomu nerozumím.
2) Iluzionizmus nemá s improvizací dle mého společného snad téměř nic.
EDIT: Tedy, pokud se zbytečně nesoustředíme na vztah iluze připravenosti / nepřipravenosti, ale to je IMHO lehce mimo. Nebo?