Jerson píše:
CP nepotřebuje bojové statistiky, pokud nepředstavuje hrozbu. Navíc většina CP potřebuje jen jeden či dva atributy pro zapamatování. Tví hráči například nebudou mít problém pamatovat si vnímavého kováře s tetováním černé růže na jeho pravém rameni nebo špatně oblečeného barda se zlomeným nosem.
Jersone, to je sice pravda, že většina CP nepotřebuje bojové statistiky. Ale jsou opravdu takovým problémem? Máš šablony a mít podle jedné z nich bojové statistiky kováře, je věc asi tak 30 vteřin.
Druhak, opravdu podle tebe baví vymýšlet 130 NPC s tetováním, zlomeným nosem, jizvou, otylou postavou, řídkou bradkou, zrzavými dlouhými vlasy, ... mě to tedy tak nějak bavit přestalo, a že by to bylo nějak zásadně oceňováno, když to dělám, to jsem si nevšiml.
A zjevně není málo GMů, kteří to raději řeší 2k6 náhodnou tabulkou (nebo 2k100, to je jedno) na generování takových znamení.
Do záznamu, když si třeba vzpomenu na Omegu, tak si vůbec nevybavuji, jestli a jak případně jsi nám popisoval doktora Hanse (neříkám, že nepopisoval, ale fakt jsi to nepamatuju), přesto jsem si ho představil a dodnes si ho pamatuju :)
O co mi jde ... tyhle postupy, které doporučuješ, zněj moc hezky na papíře. A jsou ve skutečnosti dost fajn, když hraješ poprvé, popáté, podesáté. S postupujícím časem ... aspoň pro mě, tohle dost ztratilo na kouzlu a jak říkáš, že NPC často nepotřebují bojové statistiky, tak obdobně často nepotřebují ani "zajímavé rozlišovací znamení", které nemá nic společného s vlastní hrou.
Tedy zlomený nos i tetování, nebo francouzský přízvuk jsou ok, když to má nějakou souvislost s hrou. U improvizačních her je to jiné, tam dopředu souvislost s hrou neznáš. U předpřipravených dobrodružství bych takové věci dnes už dával hlavně v případě, že je to nějak ve hře použitelné, když se kolem toho začne hrát.
Detaily, které nemají ve hře použitelnost, resp. je GM nebude chtít nebo umět použít, bych dnes už spíše ignoroval.
Takže tetování má význam, když se podle něj bude třeba dát identifikovat příslušnost k "něčemu" v daném světě, nebo to zasadí postavu do kontextu, který postavám nyní nebo později něco řekne.
Stejně tak zlomený nos, když bude herně zajímavé kdy, kdo, jak či proč ten nos zlomil, nebo za jakých okolností k tomu došlo, nebo když to bude nějak definovat povahu té postavy.
Což je podle mě důležité říc. Jestli bude GM hrát postavu podle toho, že má ten nos zlomený (například je citlivá na poznámky o vzhledu, nebo je impulsivní a to ji kdysi stálo zlomený nos), pak ok, má to smysl. Jinak ne. GM i hráči se v tom utopí, budou mít desítky stran bezvýznamných popisků, které nikdy nepoužijí.