Vypravěčův deník: Efektivní příprava hry

Cestování z místa na místo je běžnou součástí RPG. Bohužel, jen zřídkakdy se mu přikládá velký význam. Při nejlepším potkají postavy cestou dvě až tři "nehody" v podobě zjevivší se skupiny banditů nebo nějaké potvory, se kterou musejí bojovat, v horším prostě dorazí na místo určení, ono ve většině případů skutečně není důvod cestování nějak hrotit, byť cesty i na krátkou vzdálenost jsou plné zajímavých překvapení i dnes a tím spíše v nějakém fantastickém světě. Přesto zkuste alespoň občas ve hře cestování trochu okořenit.

Existuje taková dobrá pomůcka, že aby scéna (resp. v terminologii D&D encounter - střetnutí) za něco stála, musí jít buď o hrozbu, problém, zdroj nebo odměnu.

Aplikováno na cestování třeba procházející karavana je pěkně blbé střetnutí, pokud to ovšem není tak, že...

Hrozba: Sesuv nebo záplava hrozí smést karavanu z cesty.
Problém: Karavana se zastavila kvůli zlomenému kolu a blokuje cestu. Pět otrávených kupcových dětí divočí okolo, zatímco kupec se snaží přimět nespolupracující zvířata, aby dělala něco užitečného.
Zdroj: Karavana prodává zboží, které postavy chtějí, nebo má informace, které se jim budou hodit.
Odměna: Karavana pozná postavy a takovým velkým hrdinům dá oběd zdarma.

Jistě, můžete vykreslit scénu jen pro atmosféru samu, pro nabuzení dojmu nebo pro věci příští. Takovou speciální příčinou pro vytvoření střetnutí je pak "znovuobjevení" cizí postavy prostě proto, aby víc jednala s postavami a dostala se do povědomí pro pozdější použití. S tímto druhem scén ale šetřte co možná nejvíc. Jejich přílišný výskyt nedělá dobrotu.

Ostatně téměř cokoliv se dá z náladové a prázdné scény přetvořit ve scénu herně smysluplnou. Tak třeba:

Postavy jsou těžce zraněné a zoufale potřebují pomoc, když narazí na skupinu cikánů, kteří se zjeví z ničeho a šeptají proroctví smrti a hrůzy. Když se k nim postavy vydají s žádostí o pomoc, ustupují nebo prchnou s hrůzou v očích a zmizí zpět do mlh (zvláště dobré do Ravenloftu).

Problém - postavy musí překonat strach cikánů a získat jejich pomoc.

Uprostřed pouště postavy narazí na skupinu lidí, kteří jsou s výjimkou jednoho mrtví. Osamělý přeživší svírá vak s vodou, který má prořízlé dno a je prázdný. Když se k němu postavy dostanou, skřehotá cosi o své vodě a jak si ji zaslouží, protože byl dost silný na to, aby si ji vzal. Postavy mají u sebe spoustu užitečných věcí. (Zvláště vhodné do Darksunu.)

Jde vlastně o zdroj - postavy pak můžou říct třeba - tak tenhle nůž mám od muže, který bojoval o poslední doušek vody se svými společníky.

Postavy narazí na skupinu rolníků, kteří hledají ztracený dobytek.

Herně o ničem, pokud rolníci nemají nějaké zajímavé informace (odměna), o něž se podělí v případě, že postavy zatoulaný dobytek najdou (problém).

Postavy narazí na podomního obchodníka, který vleče kufry plné obyčejných věcí i úžasných pokladů.

Evidentní zdroj, pokud nabídne postavám něco k prodeji.

Postavy cestují kočárem, který je ale prokletý (a straší v něm).

Hrozba, pokud prokletí nějak ohrožuje postavy.

Postavy narazí na lidi vydávající se za utečence, patrolu z nedalekého města nebo cokoliv dalšího, ale ve skutečnosti se jedná o podvodníka/y...

Což můžete pojmout například jako hrozbu.

Jak vidíte, nejen podzemí, divočina a město, ale i cesta skýtá možnosti, jak rozvíjet drama a komplikovat hru. Nekomplikujte ji ale příliš - pokud postavy někam spěchají a hráči se těší, až na místo dorazí, může být jedna drobná komplikace tak akorát a není třeba vytvořit z cestování příběh hodný románu. Naopak, pokud se hráči vydali nepředvídaným směrem, pokud z nějakého důvodu potřebujete hru trochu natáhnout, pokud chcete zhustit atmosféru očekávání, může se cesta stát trnitou a napínavou poutí plnou hrozeb i sladkých odměn, leč stále znovu a znovu odkládající kýženou konečnou odměnu, totiž doražení do cíle.