Innistrad

 

STENSIE

 

Stensie je z Innistradských provincií tou doslovně i obrazně nejtemnější, ale je také nejdramatičtější a nejvíce opředená pověstmi a nejméně prozkoumaná. Její údolí jsou v celé škále od pastvin (i když stinných) až po černá bahniska, do kterých se pomalu potápí mrtvé jehličnany. Její borovicemi zalesněná předhůří pokrytá chomáči husté mlhy se barví od tmavé zelené přes purpurovou až do oranžovošedé. Vzdálené indigové a černé štíty hor mizí v oblacích a lidé se mohou jen dohadovat, co může žít mezi oblaky.

Zdá se, že slunce nikdy neprorazí skrz podivně zbarvená oblaka do Stensie. Vampýrské rody vládnoucí ve Stensii tomu dávají přednost. Měsíc Innisradu je tu málokdy vidět celý a pohoří ve tvaru písmene Z dominující provincii, Geierské hory, od sebe oddělují jednotlivá údolí, což je činí snáze sledovatelnými a ovládnutelnými. Dloho sužovaní lidé ve Stensii zachovávají až nepochopitelnou věrnost své domovině, ale popravdě jich většina nemá na vybranou; jsou lapeni mezi úzkými horskými průsmyky a časem prověřeným životem pastevců a sběračů.

Concept art by Vincent Proce and James Paick

Geierské hory

Pohoří dominující Stensii, Geierské hory, provincii zcela určují. Výška těchto hor stále stoupá směrem od hranic s Gavonou a Kessigem až k vnějšímu okraji. Ve vnitrozemí jsou hory zalesněné, kdežto v prostředku hor ustupuje les holé skále a směrem k okraji provincie mizí hory v mracích. Ve výšinách se tu a tam oběvují jeskyně a průrvy, kde sídlí supi, netopýři a jiní, větší tvorové.

Concept art by James Paick

Horské průsmyky. Průsmyků přes Geierské hory je málo a jsou vysoce ceněné; všichni, kdo přes provincii cestují jimi musí projít.

• Průsmyk Ziel. Jen jediný průsmyk překonává poslední ohyb Geier. Průsmyk Ziel je jediným přístupem k moři ze Stensijských vnitřních údolí. Útesy na konci úseku Ziel padají o téměř 1600 stop a jediným způsobem, jak se dostat do rozbouřených vod pod nimi je skočit dolů... nebo cestovat pěšky, či na mulách dolů zrádnou stezkou nekonečných zákrutů promořených strašidly z těch, kteří se pokoušeli o stejný sestup.
• Hofsaddel a Ucho jehly. Tyto dva průsmyky propojují vnitřní údolí s vnějšími. Hofsaddel je široký a hojně užívaný průsmyk, který vampýři nechávají na pokoji. Důvodem je, že mezilidské kontakty jsou z dlouhodobého hlediska dobré, pokud jsou jen men mezi Stensijci. Ucho jehly naproti tomu je úzká, zrádná a smrtící stezka díky přítomnosti smrtících strašidel a také blízkost Popelečného ústí a jeho ďáblů. Lidé se Uchem jehly vydají pouze pokud hrozí v okolních údolích nějaké nebezpečí.
• Průsmyk Getander a Kruinský průsmyk. Dva průsmyky vedoucí ze sousedních provincií do Stensie.Průsmykem z Kessigu je Getander, dlouhá, klikatá cesta strážená nenasytnými Falkenrathskými vampýry. Gavona musí užívat průsmyku Kruin, který je stejně dlouhý, ale spíš ve stoupání, než v zatáčkách. A je jen s malým zájmem sledována dobře živenými vampýry rodu Markovců.

Mountain | Art by James Paick

Údolí Stensie. Tvat Geierských hor utváří dvě dlouhá údolí v provincii. Předhůří tato údolí dělí do početných oddělených částí.

• Vnější údolí. Vnější údolí je terénem děleno do osmi částí, z čehož významné jsou pouze tři: lidská ves Shadowgrange, opuštěné sídlo Maurerů a lidská dobytkářská osada Lammas. Shadowgrange a Lammas jsou podivná místa obydlená lidmi, kteří jsou nesmírně zapálení pro svůj způsob života, ale zároveň paranoidní a ustrašení. Jen málokdo z Innistradu dojde až do těchto vzdálených míst.
• Vnitřní údolí. Ve vnitřní rozloze se nachází dvě významná lidská sídla a přední úpírská država: Silbern, malá kamenná věž s osádkou fatalistických catharů obklopenou rodinnými statky, Wollebank, velká vesnice ovčáků a jejich rodin a zámek Markovců, na kopci stojící sídlo, které se tyčí nad oběma. Zámek Markovců je domovem Edgara Markova, děda Sorina Markova.

Concept art by James Paick

Dálná Blata. Dvojice blat, jedno ve vnitřním údolí a jedno ve vnějším, pokrývají střed Stensie jako dvojice inkoustových kaněk. Oboje kdysi bývaly borovými háji, sle stromy se nyní potápí do rašeliny pod podivnými úhly, vytvářejíce změť z mrtvých kmenů. Okraje obou močálů zasahují do prastarých gráfů a jak se hroby rozpouští do slizu, strašidla povstávají. Toulá se tu i několik ghůlů, většina z nich jsou dílem povolávačky ghůlů-samouka, nezodpovědné teenagerky, která se pokouší zanechat na Stensii svou stopu tím, že vytvoří vlastní síly na ochranu proti upířím útokům.

Swamp | Art by James Paick

Popelečné ústí. Uprostěd Geierských hor mezi průsmykem Hofsaddel a Uchem jehly, ukryté mezi lesy leží Popelečné ústí, obrovská propast hluboká dost na to, aby byla ozařována lávou na jejím dně. Stoupá z ní smog smíšený s prachem a mísí se s oblaky nad ní. Popelečné ústí je branou pekel, snad tou nejhlavnější. Z této jámy se vynořil démon Shilengar a také z ní vychází bandy ďáblů podle nějakého podivného vzorce, kterému rozumí snad jen démoni.

Into the Maw of Hell | Art by Raymond Swanland

Somberwald. I přes svou tmavost má Stensie i své pěknější tránky. Mezi jejími neklidnými údolími a divokými hřbety, Geierské hory jsou zalesněné rozvleklou, pošmournou divočinou plnou borovic. Tyto lesy jsou domovem jedněch z nejvznešenějších a nejneposkvrněnějších tvorů: Medvědi, jeleni a další bytosti, které se sem po staletí ukrývali do bezpečí a odloučení. Mnoho těchto tvorů původně pochází z Kessigu, ale nárůst počtu lovců, pytláků a vlkodlaků je vyhnal sem, kde jsou v bezpečí ve stínu upírů.

Život lidí a kultura

Ovce a pastevectví. Protože ve Stensijské kamenité půdě a chabém světle toho mnoho nevyroste, lidé se spoléhají na ovce pro vlnu, kůži, mléko a maso. Pasení ovcí zde má pradávnou tradici a Stensijská vlna je považována za nejlepší na světě. Nadvláda upírů zabránila vlkodlakům trvale se usídlit v provincii a díky tomu jsou stáda bezpečnější před dravci, než by mohla být kde jinde. Ve Stensii lidé závisí na ovcích a vampýři na lidech - je to ironie, kterou si upíři dobře uvědomují.

Stoicismus. Lid Stensie není z těch otevřenějších a předvádějících se. Nepočítané generace strádání a blízkost upířích držav  - ztracené děti a ztracení sousedé - naučili Stensijce si jejich myšlenky hlídat. Jsou hrdí a pevní ve své víře, ale lidem z ostatních provincií připadají strozí, nebo dokonce i chladní.

Vesnické příkopy, Chalupní stromy a zrcadla přivítání. Lidé se přizpůsobili jak jen mohli životu v obklíčení upírů. Téměř každá Stensijská vesnice je obklopena mělkým příkopem, ze kterého se napájí ovce a dokud je na obloze měsíc, tak zabraňuje vstupu upírů. V malých vsích jsou chalupy většinou uspořádány kolem malého hlohového hájku kvůli přístupu k živému dřevu. Ve větších vesnicích jsou chalupy často vystavěny přímo kolem hlohu, kde kmen prochází středem hlavní obytné místnosti a listy vyrůstají nad střechou. Péče o Chalupní strom je povinností nejstaršího dítěte. Konečně každá Stensijská chalupa má na dveřích připevněné zrcadlo, aby upíry odrazovalo.

Concept art by Vincent Proce

Kultura upírů

Šlechetní mecenáši. Vztah upírů k jejich roli a roli, kterou hrají lidé je podle očekávání sebestředný a zvrácený. Vampýři se považují za spasitele a strážce lidskosti. Jejich "oběti", které učinili - obětování jejich smrtelnosti a vztahu k lidem - jsou důkazem jejich prospěšnosti a jejich chování k lidem by se dalo přirovnat k chování bohatého lidumila k žebrákovi (až na to, že z žebráka občas vysají krev).

Společenští tvorové. Společenský život je právě tak zrádný a zkažený, jako ten na královském dvoře. Vampýři se vzájemně navštěvují a pořádají večírky, hostiny, dostaveníčka, zábavy a tak dále. Křivdy a zrady jsou jak zdrojem rozptýlení a zábavy, tak vážnou věcí a sledování upírských pletek a nevraživostí by byla práce na plný úvozek.

Požadavek přepychu. Upíři si žádají jen to nejvybranější oblečení a zbroj, nejhonosnější zařízení a přepravu. Někdy tyto požadavky může uspokojit upíří umělec, ale jednou za čas dosáhne člověk takové zručnosti, že překoná cokoli, co svede kdokoli mezi vampýry. V tom případě si upír najde způsob, jak jeho výtvory získat, ať už vyřízením obchodu přes prostředníky, nebo osobní návštěvou umělce. Člověk může zpravidla snadno poznat, že jeho zákazníkem je vampýr už jen pro to, že se vkus lidí a upírů tolik liší. Ať už kvůli zisku, vydírání, nebo jen strachu o život, většina umělců upírovi vyhoví.

Dvůr krále či královny upírů. Tato znepokojivá třídenní slavnost byla vymyšlena Oliví Voldaren. Je vybrán člověk, unesen a zavlečen do velkého upírského sídla, či hradu, kde se stávají "Králem, či královnou upírů" po dobu trvání události. Loutkový král/královna, vždy k smrti vyděšený samozřejmě, dostává to nejlepší jídlo a nápoje a jsou mu strojeně předkládány prosby poddaných. Vampýři vyhoví každému přání krále, či královny, až na jakýkoli pokus o abdikaci z "trůnu". Na konci třetího dne je král či královna zabit a všichi přítomní se podělí o krev.

Výzamná upíří místa

Některé z význačných upířích rodů mají své nejdůležitější državy ve Stensii. Všechny jsou na vyvýšených místech, daleko od zvědavých očí lidí pod nimi.

Hrad Falkenrath. Uprostřed jednoho z oruhů Geierských hor, mezi průsmyky Hofsaddel a Getander, stojí hrad Falkenrath, vysoké, hrozivé dílo gotické architektury, které je domovem desítek vampýrů rodu Falkenrathů. I když je prapůvodce rodu dávno mrtev, je hrad pečlivě udržován. Menší příbytky jsou rozesety kolem hradu při hranici s Kessigem, ale hrad Falkenrath je domovskou základnou, ze které vládnoucí Stensijští vampýři vyráží na své troufalé rejdy.

Manor Gargoyle | Art by Matt Stewart

Sídlo Voldarenů. Čtyři míle od konce průsmyku Ziel, ztracený v mlhách a obklopený rozeklanými vrcholky, stojí velké sídlo Olivie Voldaren, vyhlášené podivínky, bonvivánky a původkyně rodu Voldarenů. Olivie často cestuje, navštěvuje vzdálené Voldarenské zámky a pevnosti, které jsou rozesety po čtyřech provinciích Innistradu. Smetánka mezi upíry ví, že Olivia pořádá ty nejlepší večírky a šlechta ráda putuje na sídlo, kde se rozhodne pořádat její sezonní ples.

Zámek Markovců. Na kraji Stensie nejblíže ke Gavoně zámek Edgara Markovce shlíží na Kruinský průsmyk a veliké město Thraben je viditelné v dáli z jeho bakonů. Ačkoli rodina Markovců je nejproslulejší a snad i nejrozšířenější, Edgar žije poměrně jednoduchým životem ve srovnání s jinými upířími stařešiny.

Osobnosti Stensie

Cosper Lowe, kapitán Silbernské stráže. Malá osada Silbern vznikla kvůli Silbernské věži, příbytkem a základnou pro místní cathary. I když Silbernští cathaři od zmizení Avalcyn propadli fatalismu, jejich kapitán, klasicky pohledný mladý muž jménem Casper, stále budí obdiv. Je dovedný na koni i s mečem, ale jeho hlavními přednostmi jsou schopnost zachovat klid a povzbudit - jeho charisma. Jen jediná věc trápí Caspera Loweho: Každá mladá žena, která se v něm zhlédla zmizela. Casperovi začíná připadat, že se stal obětí upíří zamilovanosti.

Kastinne, zabíječka démonů. Mladá a šílená žena z Shadowgrange, která se považuje za putující mnišku. Démon zabil její tři děti a ona přísahala, že ho za to zabije a všechny ostatní démony také, dokud duše jejích dětí nenajdou pokoje.

Traft and jeho pomocníci. Za života byl Traft živoucím světcem, který bojoval s démony po boku s Avalcyninými zástupy. Traftův duch a několik jeho pomocníků zůstalo ve světě živých aby v bitvě pokračovali. Traft se zjevuje na několika místech ve Stensii, včetně Popelečného ústí, a jeho pomocníci obývají Traftovu svatyni v Thrabenu a pomáhají veskrze proroctví a znamení.

Rem Karolus, Meč inkvizice. Některé problémy může vyřešit jedině nejobávanější a nejctěnější z inkvizitorů: Remem Karolusem. Rem, kterému už táhne na čtiřicet, cestuje po Innistradu na jeho grošovaném šedáku ozbrojený typickým rapírem, dýkou po boku a jedenapůlručním mečem připnutým přes záda, Elgaudská pole se snažila nejednou získat Rema jako učitele, ale on nikdy nechtěl. Příjmá rozkazy z Thrabenu, pokud souhlasí s jejich cíly, ale často se jen toulá a vypořádává se s nesnázemi, jak na ně narazí. Stensie má při tom alespoň tolik problémů, kolik jich mají jiné povincie.