Innistrad

NEPHALIE

Ty, které v Innistradu zajímá obchod to táhne do Nephalie, která vytváří zajímavou směs zaměstnání a soutěží v provincii. V Nephalii je mnoho městeček, kde je pořádek udržován Avalcínskými kněžími a jejich pomocníky. Má dostatek lidí ke "krmení" a tedy je zde silné zastoupení rodu Stormkirků. Je zde mnoho ruškných karavanních stezek s karavanami kupců a měšťanů přecházejícími mezi městy aby se na nich přiživovala celá Kallenhorda. Nebelgast je zde taky všudypřítomný, takzvaný "Dech bezesných", který se vyvalí s každým přílivem, přinášejíce s sebou mnohé přízraky.

Concept art by Daarken and Steve Prescott

V Nephalii je snadné pro skabereny (tvůrci skáábů, alchymií oživených výtvorů z masa) a také pro přivolávače ghůlů (praktikující nekromanty) najít odlehlá místa, kde moho své umění dále zlepšovat bez vyrušování podezřívavými měšťany, nebo Avalcínskými autoritami. Musí neustále zústávat skryti, protože jejich řemeslo je obáváno všemi lidmi, ale Stormkirkští vampýři a Nephalijští kupci cítí příležitoyt k výdělku a tolerují temné výtvory a služby pokud se co do známosti v místních hostincích nedostanou za hranici klepů.

Kupci, nazívaní metzalar, jsou pojivem, které drží Nephalii pohromadě. Každou z oddělených částí spojují výměnou zboží a a služeb a samozřejmě také peněz.

Téměř bez stromů

Zalesnění Nephalie bylo vždy jen řídké, ale během posledních staletí bylo i těch pár stromů pokáceno a zničeno kvůli strachu upírů z toho, že se ze dřeva nadělají kolíky a jiné zbraně proti nim. Runo, zakladatel Stormkirkského rodu byl zvlášť dovedný v odstraňování lesů. Ze začátku používal své klamy a nemalé jmění udělal z nemalé části obyvatel umělce a podporoval stavbu skvělých měst a majestátných lodí a čilý obchod v provincii - vše založené na dřevě. Výdělečný a počený lid jsou pro Stormkirky vítanými obchodními partnery a Runo se tedy stal jakýmsi tajným Nephalijským mecenášem a podporovatelem mistrů řemesel a objednavtelé budov, věží a lodí, zatímco platí vampýrům prospěšné konání alchymistů a magistrů. Díky tomu Nephalie stala vyhlášenou pro skvělé řemeslné a umělecké zpracování dřeva. Nephalijské budovy, lodě, kaple a domy nesou stopy nezaměnitelného a význačného umění, které je odlišuje od ostatních provincií.

Island | Art by Adam Paquette

Voda

Tuto provincii utváří voda - má přístup k oceánu (zdaleka nejlepší ze všech provincií), a početné místní řeky vedou hluboko do vnitrozemí skrz jejich deltami, slatěmi a jezery. Voda pohání obchod a také Nephalii propůjčuje stříbřitý, mystický nádech; Oblaka a měsíc se zdají být na nebi i na zemi na většině míst.

Stříbřitá pláž

Většina Nephalijského pobřeží se sestává ze Stříbřité pláže, která se táhne nezměrné míle, přerušována pouze skalami, mořskými jeskyněmi a občsnými velkými  mysy. Není to ale žádná dovolenková destinace. Hrozby jsou příliš časté a oceán příliš nebezpečný aby lákaly povaleče. jen zkušení Nephalijští námořníci znají kouzla a pobřeží dost dobře na to, aby se vydali na moře a vrátili se s rybami, zbožím, nebo poklady.

Nephalijské přístavy

Nephalie má tři hlavní přístavy podél pobřeží: Havengul, Drunau, a Selhoff.

Havengul

Největší ze tří měst je Havengul, ležící v ústí řeky Silburlind. Jeho osídlení se sestává z řemeslníků, stavitelů lodí, kovářů a obchodníků. Avalcínská církev je zde silná a účastní se kypícího obchodu na tržištích, ale mnozí Nephalijci se mají před kněžími na pozoru a bedlivě je sledují. Dokud ale Církev přináší obchod z Thrabenu, má od místních klíčových hráčů volné pole.

Concept art by Adam Paquette

Elgaudská pole. Skupina Avalcínských kněží kdysi založil malou pevnost, známou jako Elgaudská pole tam kde jsou dnes cvičeni noví cathaři k šíření slova Avalcinina a ochraně lidí. Po výcviku jsou absolventi vysláni v malých skupinkách (dvou nebo tří) do sousedních měst aby založili předsunutou výspu. Jsou známí jako Avalcínští zbrojnoši a snaží se posilovat důvěru v Církev a poskytovat ochranu a bezpečí. Mnozí měšťané je mají na pozoru nebo dokonce vůbez nedůvěřují těmto "Zbrojnošům" a raději by se chránili vlastní krví, potem, obyčeji a pověrami.

Obchod s těly. I přes přítomnost catharů jsou způsoby jak vydělat na mrtvolách. Havengul, se svým největším počtem obyvatel, se hemží zloději těl, kteří vyhrabávají mrtvoly a pak je pašují pryč pomocí sítě podzemních chodeb známé jako Erdwal pro dobře platící přivolavače ghůlů a skabereny.

Ludevik. Nejvlivnější z Nephalijských kupců je Ludevik z Ulmu, dýchavičný a samotářský alchymista. Někteří říkají, že Ludevikovi nenechalo požívání jeho lektvarů a vdechování jedovatých par na vybranou a musel svých pokusů zanechat a tedy svůj nemalý intelekt zaměřit na to, jak sebe a své společníky co nejvíce obohatit. Mnozí si ale šuškají, že Ludevik se stále věnuje alchymistickému umění.

Drunau

Drunau je místem, kde Stormkirkové vedení svým praotcem, Runem, založili své rodové sídlo a jejich třed obchodu mimo Stensii. Pokud hledáte krev, Drunau je místem, kde ji získat. S lidmi se zvlášť chutnou krví je zacházeno jako s nejcennějším dobytkem. Žijí život honosného otroka chránění před všemi ostatními hrozbami Innistradu. Toto vše se odehrává v elegantních tanečních sálech a mahagonových pracovnách Stormkirkských sídel.

V Nephalii musí lidé chodit mezi lidmi, používajíce klamy aby se ukryli a neodehnali si své lidské sousedy. Občas se nově splozený upír vymkne z rodinnou udržovaného zdání civilizovanosti a vyrazí na krvavou hostinu. Stormkirkové se s tímto většinou vypořádají co nejrychleji a nejtišeji. Zvlášť pokud je vampýr tulák mimo pokrevní linii.

Fauchardi. Tito bojovníci nejsou cathaři, ale zvláštní řád lidských lovců upírů. Někteří přichází do Drunau zvlášť kvůli tomu aby hubili nemrtvé a snad i samotného Runa. Jsou tajnůstkářští a poznají se mezi sebou díky složitému, mnohoznačnému kódu, který zahrnuje obleční, písmo i mluvené slovo. Runo o nich ví a v zásadě je toleruje, protože Fauchardi hubí především vampýry, které Stormkirkové považují za nechutné neotesance. To ale neznamená, že Stormkirkové nevyženou nebo nezničí jakéhokoli Faucharda, kterého odhalí.

Kupci z Drunau. Metzalaři se zde zabývají obvyklou směsicí lodí, výrobků, zboží z ostatních provincií (jako jsou svaté předměty z Thrabenu) a zbraní.

Concept art by Adam Paquette

Selhoff

Zamlžený, tichý přístav Selhofu je místem kde Nebelgast, mlha duší, je nejčastější. Mlha téměř neustále zahaluje město a okolní Morkutské bažiny. Kvůli přízračným rejdům město mnohé lidi odpuzuje, ale jiné zas přitahuje - zejména Skabereny a alchymisty jež dělají pokusy s přízračnou energií. Selhofská elita přebývá ve věžích, ktreré městečko odlišují od ostatních v Nephalii, což je také důvod, což je také důvod, proč ostatní Nephalijci o nejjižnějším městě mluví jako o "Selhofských věžích".

Příliv a Nebelgast. Tady v Selhofu, ale i jinde kolem Nephalijského pobřeží jsou duchové přinášeni a odnášeni s přílivem, což ale neznamená, že při odlivu jsou duchové pryč - jen je jich méně. Protože je příliv spjat s měsícem, měsíční přitažlivost také přitahuje duchy do světa živých aby zde strašili. Nebelgasr se sestává hlavně z marei (utopených námořníků a obětí ztroskotání lodí). a nibily (mrazivými přízraky), ale i další zástup duchů a přízraků, které přitahuje měsíc.

Řeka Ospid a Morkrutské bažiny. Selhof leží v malé deltě kde se řeka Ospid vlévá do zálivu Vustrow. To vytváří rozsáhlé bažiny známé jako Morkutské. Málokdo se vydává do Morkutských bažin až na povolávače ghůlů a i ti se často ztratí v mlze. Morkutské močály jsou totiž místem, kam se často odhazují těla obětí vražd a těla, pro která nemá kdo zaplatit řádný pohřeb. Právě proto jsou Morkutské močály plné bánší a jiných zlovolných duchů.

Erdwal

Obecně známé jako "Příkop", soustava podzemních průchodů a průlezů nazívaná Erdwal vznikl jako příkopy vytvořené Nephalijci v každém z větších měst Havengulu, Drunau a Selhoffu, aby bránily nájezdům zombií a vlkodlaků. Jak šel čas byly příkopy mezi třemi městy propojeny do sítě bránitelných průchodů, kterými může přesun zboží a obchod proudit, i když zástupy zombií, pekelní démoni, hladové duše a Kallenhorda slídí kolem po kořisti. Přední Nephalijští kupci vždy užití Erdwalu věnovali zvláštní pozornost a vyhradili nemalé zdroje na to, aby se z něj stala skutečná obchodní tepna, čímž vytvořili čilý podzemní obchodní ruch s různým zbožím šedého a černého trhu: lidskou krví, vraždami na objednávku, falešným stříbrem, nekromancií, kletbami a krvavými sporty.

Concept art by Adam Paquette

Kolem větších měst se z Erdwalu stává příkopové tržiště barvitých darebáků, podloudných obchodníků špinavých námořníků a vyzáblých cizinců, všech se věnujících obchodu v temných uličkách větvícími se z  hlavního příkopu. V tajných výklencích se skabereni a povolávači ghůlů věnují svým řemeslům a lidská krev je prodávána a kupována po korbelích. Golemové z masa jsou oživováni a pokusy proměnit běžné kovy v čisté stříbro. Skabereni sešívají odporné stvůry a pokud se některá vymkne kontrole, tak způsobí v Příkopu spošť. Dokud se žádné temné rejdy nedostanou na povrch, Avalcínská církev a její cathaři nezasahují. Nephalie je provincií nepsaných "ujednání" a toto je jedním z neklidných příměří, které, dokud trvá, je výhodné pro všechny zúčastněné.

Jenrikova věž

U zvlášť nehostinného kusu Stříbrné pláže stojí vysoká věž. Zdivo bylo smíšeno s pískem ze Stříbrné pláže , což způsobuje jeho třpyt ve světle měsíce. Uvnitř věže Jenrik, astronom, pracuje záhadnými způsoby na studiu hvězd a ukrývá se před světem venku. Pozoruje měsíc a zaznamenává jeho pouť po nebesích do nejmenších podrobností. Ochrany odhání vlkodlaky a Stormkirkové se ve skutečnosti jeho vědění obávají, protože ten, kdo ví o měsíci tolik vládne jistě velkou mocí. Někteří říkají, že předpovídá budoucnost Innistradu, jiní že je jen duchem co se snaží dostat domů. Další říkají, že je to anděl snažící se o návrat Avalcyn, jiní zas že je to démon spřádající konec světa.