Říká se, že dobrá práce ze společenských věd se nejlépe pozná podle toho, že vyvolává reakce. Tak například na Marxe (materialismus) zareagoval Weber (původ moderní kapitalistické společnosti nalezl v náboženské protestantské etice)….
Z tohoto hlediska je
pipuxův výlev plný neskrývaného „marxistického“ antiklerikalismu - a zvláště na konci také faktografických chyb – skutečně přínosný, protože donutil zareagovat snad dokonce i přesvědčené ateisty. Jako první odpověď srozumitelnou formou vyjádřil Argonantus, protože jeho spravedlivé rozhořčení včas opadlo na intenzitu umožňující tvorbu smysluplných a nevulgárních textů.
Rád bych se k Argonantovi připojil, leč… Má pracovní morálka nabývá záporných hodnot a kriticky se mi nedostává času ani na zcela nezbytné věci, natož na vyhledávání citací („… setkal jsem se kdysi s brahmánem, který mi na otázku – tiše – odpověděl: „Bliss. Unspeakable.“ poté, co se mne dvěapůl hodiny pokoušel přesvědčit o logické dokonalosti hinduistického filosofického pojetí božství…“) a přemýšlení, jak jednadvacetistránkový článek pokrátit a zkombinovat se stodvěstránkovou knihou a půltuctem dalších menších (tj. do patnácti stran textu) materiálů, aby z toho vylezl jeden normální článek. Proto mne prosím omluvte, že jsem podlehl nejsprostšímu pokušení, vytáhl staré školní práce a použil je místo článku. Pánové filosofové, religionisté, sociologové a věřící Jan Sokol, Rudolf Otto, Mircea Eliade a Émile Durkheim p.t. čtenářstvo snad i tak přesvědčí, že s bohy, vírou, náboženstvím a církvemi to je „trochu jinak“…
Protože redakce je obdobně líná jako autor, než aby zalamovala mnoho desítek stran textu přikládá autorem zaslané podklady jako přílohy.