Zdroj moci

Válečný zdroj moci

napsal Mike Mearls

Zdroje moci jsou důležitou součástí čtvrté edice. Jsou odpovědí na otázku: "Jak tvá postava dělá to, co dělá?" Kouzelníci vládnou tajemnou magií. Paladinové a kněží využívají moci bohů. U těchto povolání je odpověď zřejmá. Položte ale tu samou otázku válečníkovi či tulákovi a odpověď bude obtížnější. Co odděluje válečníka, který se vydá do dračího brlohu, od místních biřiců? Co ve světě mocných bohů a úžasné magie odlišuje obyčejného chlápka s mečem od válečníka?

Ve čtvrté edici je odpovědí bojový zdroj moci. Někteří vyniknou s pomocí tvrdého tréninku, odhodlání nebo prosté nezdolnosti. Válečník se do dračího doupěte může vydat hnán ušlechtilým smyslem pro povinnost, nebo z prosté sobecké touhy poražením draka dokázat svou sílu. Postrádá schopnost ovládat magii i oddanost nutnou k získání moci od bohů. Namísto toho disponuje tvrdostí, sebeovládáním a mistrovstvím v bojových dovednostech. Ostatní postavy hledají moc v jiných sférách či u jiných bytostí. Bojová postava se snaží využít svůj vlastní potenciál a přetavit jej v naprosté zvládnutí umění boje.

Bojová postava v mnohém připomíná špičkového atleta. Olympijský sprinter nemá božské svaly nebo nadpřirozené schopnosti. S pomocí vrozeného talentu a naprostého odhodlání ale umí dosáhnout takové rychlosti, že mu nikdo jiný nestačí. Válečník stejným způsobem dosahuje ovládání zbraní a zbrojí, která vysoko převyšuje schopnosti obyčejné osoby. Podobně jako zkušený atlet i válečník spoléhá na silné odhodlání, ustavičný trénink a vrcholné soustředění. Potenciál není vším, jak lze vidět na světě sportu, který je plný talentovaných sportovců, kteří se nedokáží uplatnit, i fyzicky slabších jedinců, kteří jsou schopni nad protivníky vítězit pomocí odhodlání a bystrosti. Bojová postava svou sílu čerpá zevnitř.

Co se popisu a atmosféry týče, analogie s válečníkem a atletem ovlivnila mnoho rozhodnutí o tom, jakým způsobem válečník dosahuje moci. Na nižších úrovních má bojová postava schopnosti, které jsou působivé, ale nepřesahují skutečnosti. Jen na nejvyšších úrovních lze vidět bojové postavy, které jsou schopny vskutku nemožných ukázek obratnosti a síly, kterých lze dosáhnout jen v legendách.

Základ pro design poskytly zbraně a to, jak je válečníci používají. Zkušený halapartník dokáže seknout nepřítele čepelí své zbraně, otočit se a udeřit dalšího soupeře její násadou. Bojovník s dlouhým mečem protivníka odzbrojí prostým pohybem zápěstí, zatímco bojechtivý sekerník se prosekává štíty, zbrojí i kostmi. Design bojových manévrů spočíval v prozkoumání zbraně, rozhodnutí o možném způsobu jejího použití a vymyšlení zvláštních vlastností, které ke zbrani hezky padnou a budou užitečné pro celé povolání. Pro detailnější popis tohoto konceptu nahlédněte do Design&Development sloupku o válečnících a jejich zbraních.

Podobný vztah je mezi tuláky a jejich dovednostmi. Obratný tulák kotoulem proklouzne zlobrovi mezi nohama, zatímco charismatický tulák odláká soupeřovu pozornost, aby mu mohl zasadit smrtící úder dýkou. Stejně jako válečník se zbraní dokáže více, než kterékoli jiné povolání, tak i tulákovy dovednosti dosahují za omezení vázající jiné postavy.

Bojový zdroj moci spočívá v uchopení zdrojů a schopností, které mají jasná omezení, a v překonání těchto omezení pomocí vůle, tréninku a dovednosti.