Ersslerova dvojí tvář
Do místnosti však místo napůl očekávané armády dvojníků a tvaroměnců vrazil Methrammar Aerasumé, který byl v prvním okamžiku zaskočen počtem lidí, ale z míry se vyvést nenechal a suše informoval Taerna (a Ersslera) o schůzi rady v hlavním sále za 15 minut.
Jakmile se dveře s rachotem zabouchly, rozhostilo se krátké ticho, které nakonec přerušil až Taern, když vyzvídal, o čem že to se vlastně dobdrodruzi chtěli bavit. S Ersslerem v místnosti však bylo poněkud těžké se k něčemu vyjádřit, proto se nakonec všichni rozešli vlastní cestou. Rychlým běžcům se však podařilo si s Taernem přeci jenom promluvit a varovali ho před Ersslerem, který není možná tím, kým se zdá být.
Spokojeni, že alespoň někoho varovali, usedla skupinka na dřevěnou lavici mimo hlavní jednací stůl rady. Kromě Alustriel byli přítomni i mnozí další významní muži a ženy města – Methrammar Aerasumé, Jorus, Taern, Vihuel, Shalyssa, Lavis Ryl a v neposlední řadě i Erssler Thamm.
Když všichni usedli, začala Alustriel zprávou od skupiny dobrodruhů, kteří byli vysláni do Orsraunských hor. Výprava za abolety skončila naprostým fiaskem, přežili pouze dva členové družiny, která jich původně čítala víc než tucet. Úspěchem však bylo, že jim podařilo proniknout hluboko pod hory, až do Podtemna. Kromě přítomnosti stovek aboletů a jejich služebníků však zjistili i 2 hodně znepokojivé fakty – spolupráci mezi temnými elfy a abolety a přípravu armády k invazi Cormyru přes Podtemno. Krále Azouna již Alustriel o situaci informovala.
Po této zprávě v sálu zahučelo, ale nikdo nic neřekl, jelikož Alustriel dala plamenným pohledem jasně najevo, že ještě neskončila. Jak podotkla, v této chvíli není možné se dále soustředit na Orsraunské hory, jelikož aboleti je neprodyšně uzavřely. Ve Hvězdných horách se však našli dokumenty, které zmiňují agenty v Lorku a Sekomberu a na ty by Alustriel ráda zaměřila pozornost.
Poté přišla řada na incident, který se odehrál v Helmově chrámu včera. Alustriel ve zkratce vylíčila průběh a za pokyvování Rychlých běžců předala slovo Ersslerovi. Ještě než si mohl vzít, však vystoupil Jorus, který radu informoval o výsledcích zkoumání portálu a ostatků démonů, na kterém se podílel klérus Mystřina chrámu ve městě a Kolegium. Došli k závěru, že oba démoni byli původně vyvoláni ze 101.sféry Propasti, která již jednou pod drobnohledem byla, když Stříbroluní zaplavili démoničtí útočníci z portálů přímo z této sféry. Navíc, i když je v pořadí jenom 101., má Kuermh téměř neproniknutelné krytí vůči věštění a průzkumným kouzlům. Mystřiny kněží i dále budou zkoumat podstatu sféry, přislíbili jak Jorus, tak i Vihuel, mistr Kolegia.
Když se po nich chtěl dostat ke slovu Erssler, předběhl ho Lavis Ryl. Nevybíravým způsobem útočil přímo na Ersslera, který se pod tíhou výčitek začínal silně potit a rudnout. Když už to vypadalo, že Lavis má dost, někdo v sále připomněl, že to byl právě on, kdo se spolupodílel na řešení problémů invaze démonů. A od Rychlých běžců v té době požadoval vyčištění bývalého sídla mnichů Helma ve Stříbrném lese. Kde však objevili nejenom původní sídlo, ale i podzemní chrám, jehož účel nikdo nezjistil. Další stopy vedly k démonologovi v Měsíčním lese, ale ten záhadně zmizel.
Tyto informace zapůsobily na Ryla jako živá voda a s ještě větší vervou se pustil do Ersslera, který už jenom nekoordinovaně blekotal nesmysly. V té chvíli si Taern i dobrodruzi všimli změnu barvy očí Ersslera. Taern vytasil meč a namířil ho na Ersslera. V té chvíli tento jednoduchý akt všechny zaskočil, ale Alustriel během několika vteřin pochopila a v místnosti vyvolala déšť zlatavěmodrých kapek, které na pohled nic nedělali, když se dotkli kůže a oblečení. Jenom u Ersslera měly za následek bolestné syčení, když se ho dotkly.
Samotný "Erssler" však již hned poté svojí iluzi uvolnil a před zraky přítomných se zaleskly hadí šupiny – byl jedním z yuan-ti, rasy pololidí-polohadů. Dříve než mohl kdkoliv pořádně zareagovat, vytáhl Lavis Ryl jednoduchou černou hůlku, zamířil na zrůdu a smaragdově zeleným paprskem ho vymazal ze sálu.
Jistou chvíli všichni tiše přemýšleli. Alustriel si nakonec vzala slovo a adresovala ho rovnou Rychlým běžcům – chtěla, aby prozkoumali část Vysokého hvozdu blízko Bezejmenných kobek v severovýchodní části poblíž Turlangových držav. Zprávy od lesních elfů mluví o kmenu yuan-ti a démonech, kteří válčí o část prastaré earlannské pevnosti, soudě však podle událostí dnešního dne, možna jde spíše o spolupráci než vyvražďování.
Rada pak byla rozpuštěna, Taern se ještě jednou poděkoval družině a věnoval jim jako projev díků i drobnou odměnu. Běžci se pak rozprchli po městě, aby druhý den ráno mohli časně vyrazit do Vysokého hvozdu.
< Dlouhonoc 1387 III > | |
Dlouhonoc 1387 II | Dlouhonoc 1387 IV |