Zamysleli jste se někdy nějak víc nad tím, proč hrajete RPG? A myslíte, že má smysl se vůbec zamýšlet?
Já osobně myslím že má, a nejsem sám - takový Robin D. Laws a mnoho dalších dokonce vytvořili dotazníky podle kterých poznáte, co vás na RPG zajímá. Podle toho co vás na RPG zajímá se pak dá určit, jaké RPG vás bude bavit, a můžete do hry pak zakomponovat prvky, které jej pro vás učiní zajímavějšími.
Co je ještě pozoruhodnější je to, že lidé kteří se tímto fenoménem zabývali a měli dost peněz na to aby je mohli házet z okna bez jistoty návratu (Wizards of the Coast) objevili, že hry ve kterých se sejdou lidé se stejným zaměřením jsou obvykle vnímány jako méně zábavné a zajímavé než ty, kde je repertoár motivací ke hře u hráčů pestřejší... možná protože pak ten jeden aspekt více vyniká, možná kvůli něčemu jinému.
Tenhle článek ale nemá být o tom, jak strukturovat hru nebo které hry jsou lepší, je o mě a o Tobě - každém jednom čtenáři.
Co nás tedy na RPG láká? Byla by chyba omezovat se jen na samotnou herní motivaci (sejmout co nejvíc skřetů, bejt co nejvíc cool, roleplayovat, řešit hádanky...) a ti kteří se vydali tímto směrem zjistili že mají hezký materiál pro články o struktuře hry, ale neřeknou toho moc o samotné touze hrát RPG.
Osobně myslím že existují (tedy - u mě existují) tři hlavní pilíře, na nichž stojí moje chuť hrát RPG.
Prvním pilířem je kreativita - možnost tvořit, uvolnit fantazii, objevit se v prostoru kde nic není neproveditelné, nemožné, neexistující, ve světě bez hranic, které by mi říkali co je možné a nemožné, protože v prostoru RPG je možné vše, co si dokážu představit. Ta volnost je pro mě skutečně osvobozující, stejně jako naplňující, protože můžu pustit uzdu nejen své fantazii, ale i tvořivosti.
Druhým pilířem je pro mě sociální rovina hry - hraji se svými přáteli, s lidmi se kterými si mám co říct i jinak, s lidmi kteří myslí buď podobně jako já, nebo odlišně způsobem, o kterém se domnívám, že mě osobně obohacuje. Co víc -
potkávám nové lidi, mám možnost seznámit se s dalšími zajímavými osobnostmi. Spoustu svých výborných přátel, i těch se kterými dávno nehraji, jsem potkal skrze RPG.
Třetí důvod který mě táhne k RPG trochu souvisí s tím prvním a to je možnost vyprávět a poslouchat příběhy. Ačkoliv jsem velmi racionální, tak v tomhle je něco tak nějak mystického - přátelé v tmavé místnosti osvětlené jen plameny svíček kteří si vzájemně vypráví příběh o tom, co se stalo kdesi jinde, mimo čas a prostor, v místech, která nikdo jiný nepotkal.
Ano - myslím že tohle jsou ty hlavní důvody, proč mě RPG baví, a to, co mě na něm obohacuje. Jsou zde samozřejmě i jiné věci, jako třeba určitá výzva (co všechno dokážu zahrát), to že si můžu přestavit být na chvíli někým jiným, u mě, který jsem RPG věnoval mnoho času a pozornosti je to i určitý "profesní zájem" ohledně mechanik, technik a herních stylů... ale v porovnání s těmi třemi to je u mě spíše vedlejší.
To bylo ale o mě - ale já sám vím, proč hraji. To co mě zajímá je, proč hrajete vy ostatní - co vás na RPG přitahuje, proč vás baví, co je na nich pro vás tak neodolatelné že tím trávíte hodiny svého volného času? Prosím podělte se o to se mnou a s ostatními v diskusi.