Pan Bača píše:
jak se hraje turnaj v RPG? turnaj má mít vítěze, a ten se určí jak?
Různě. Záleží na turnaji, záleží na konkrétním dobrodružství. Na GameConu probíhají dvě soutěžní RPG linie: Mistrovství v DrD a Legendy Klubu Dobrodruhů. Obě fungují (by design&intention) zcela odlišně.
Mistrovství v DrD
Tohle je pradávná linie, kolem které GameCon vůbec vznikl*. Od určité doby už nemálo let prochází evoluční poroměnou - pokud nejde přímo o "reformaci", tak minimálně o výraznou modernizaci (ústup od těžkých pravidlových comb s důrazem na DrD systém k obecnějšímu a otevřenějšímu pojetí hry s důrazem na obecný přístup a řešení problémů).
V mDrD všichni hrají jeden a ten samý příběh. Hraje se na 3 kola, v prvním a druhém kole odpadává vždy 1/3 skupin, ve finálovém se pak určí vítězná trojice.
Hlavní důraz v mDrD se klade na na procedurální postup skrz předpřipravený příběh. Konkrétí kritéria se rok od roku (příběh od příběhu) liší - v minulosti bývala velmi specifická, teď jsou obecnější, ale v zásadě jde o to jestli hráči za určitou dobu zvládnou vyřešit potřebnou část problémů nebo projít do určitého místa v příběhu. Takových "checkpointů" tam je obvykle několik. Doplňkově se hodnotí roleplaying popř. nápaditost řešení atp. (přesně nevim, tak hluboko do toho nevidim)
Hodnocení provádí PJ který vede a doplňkově pak pendlující putovní PJ-kontroloři, kteří mají na starosti "zarovnání tvrdosti" hodnocení toho kterého PJ a jeho herního přístupu. Finální třetí kolo pak vedou dva PJ najednou a k tomu tam ještě jsou tihle putovní PJové.
V zásadě to je hodně gamistické a hodně o snaze "dobře vyřešit situaci a příběh". Napříč lety to má občas různé podoby a ne vždy to je přímočaré - byl tam třeba fakt hardcore propracovaný příběh ze starověké slovanské mytologie, který se opíral o podobenství mytickou logiku událostí, kteoru hráči museli rozklíčovat (...
Čára zatmění, 2016)
_______________________
* Btw. Tirus sice nikdy nebyl v čele Mistrovství, ale nemálo let se ho účastnil jako PJ plus organizoval i jiné soutěžní eventy (ostatně viz jeho publikovaná soutěžní dobrodružství z nich), takže jeho tvrzení že "
děláme to poprvé a teprve se učíme" je další z jeho lž- ...
nepůsobí úplně přesvědčivě. Z mDrD odešel v době předtím, než se toto začlo poněkud modernizovat - a na těch jeho dobrodružství to je dost vidět, dýchá z toho old-style mDrD nostalgie se vším špatným, co s tím mám spojené.
Co sem koukal, tak v jeho současném turnaji byl personální překryv, takže jsou lidé co by to mohli posoudit - ale vzhledem k jejich očividnému bias a osobnímu filtru pochybuju, že se to kdy stane.
Legendy Klubu Dobrodruhů
Zatímco mDrD vzniklo kdysi živelně, LKD byly (mnou osobně) tvořené cíleně a s jasným záměrem - a fungují úplně jinak. LKD jedou na Fate, resp. přímo v Příbězích impéria (se světem a vším okolo - Ecthelioni LKD původně i pomáhali rozjet a tvořili příběh pro první ročník).
V LKD se hrají 2 kola, přičemž všechny skupiny hrají naráz paralelně v tom samém světě - tj. můžou se navzájem ovlivňovat. LKD mají vždy jeden "metapříběh", který vše zastřešuje, a ten se rozpadá do jednotlivých her, které mají jednotnou osnovu a rámcový obsah, ale které si už ale připravují jednotliví Vypravěči individuálně.
Koncept je takový, že v 1. kole odehraješ u Vypravěče A v lokaci A jeho příběh a na jeho konci se in-fiction přesuneš na lokac B k Vypravěči B. Ve 2. kole v lokaci B ti spadnou na hlavu všechny shity, které tam v 1. kole vyrobila nějaké předchozí skupina (a rok od roku od ní občas dostaneš nějaký vzkaz, dopis, poznámky, varování nebo tak něco) a svůj příběh z lokace A pak dokončuješ v lokaci B, zatímco ale zároveň musíš dořešit i lokální problémy v lokaci B.
Předem si volíš kde začínáš (A), ale kam půjdeš v druhém kole určují orgové. Obvykle se úspěšné skupiny posílají do těch nejvíc rozbordelených lokací, což trochu zarovnává nerovnosti v drsnosti Vypravěčů, ale zároveň to umožňuje skupinám co hrály první kolo hůř dostat ještě šanci v nějaké rozumnější lokaci a tak.
Logika přechodu z A do B je v každém příběhu různá - v jednom válčeném metapříběhu postavy pokračovali v nějaké vojenské snaze na jiném místě, v jednom detektivním příběhu na konci 1. kola zjistili, kde najít člověka který byl za vše zodpovědný atp.
LKD se hodnotí ve 3 nezávislých kategoriích vytvořených podle GDS teorie a v každé kategorii se vyhlašuje právě jeden vítěz kategorie. Kategorie jsou taktika, sehranost a efektivita (gamismus), tvorba vlastních scén a proaktivní podílení se na hře vč. tvorby vlastních problémů (drama) a roleplaying a skupinová vztahová dynamika (simulace). Každá kategorie má asi 3 otázky, k nimž je přiřazených asi 5 hodnotících výroků. Vypravěč zaškrtne výrok který odpovídá a podle toho skupina dostane body.
Způsob řešení hry je přitom naprosto otevřený a je úplně jedno, jak skupina co vyřeší - neexistují žádné checkpointy ani tvrdá kritéria toho co by konkrétně skupina musela nebo nesměla udělat. Je to Fate, je to na hráčích free to go.
Hráči si ten koncept obecně dost pochvalují. Jeden rok bylo nabídnuto, že se z LKD může hodnocení zcela odstranit (a ponechat to jen jako koordinovanou multikampaň), ale hráči sami to odmítli - hodnocení tomu prostě dodává víc šťávy a vzrušení ze hry a motivaci do toho jít fakt naplno a snažit se (bez ohledu na např. "festivalovou únavu" atp.)
Jiné - DnD
A na závěr - DnD má dlouhou tradici soutěžního hraní. Trochu se podobá mDrD, ale víc než o příběh tam často jde o tvrdě "deskovkové" vítězství - např. slavná Tomb of Horrors je původně soutěžní příběh - jestli se tenkrát vyhlašovalo pořadí netušim, ale za vítěze byli tehdy označeni všichni, z jejichž skupiny průchod hrobkou přežil alespoň 1 člen (odtud trička "I survived Tomb of Horrors")