Na úvod, co že to je to "West Marches"?
Matt Colville o tom má video, na můj vkus to má strašně rozvleklý. No, ne že by tenhle blog nebyl, že...
Stručně vzato, West Marches je styl hry, při kterém:
- to, co se bude dít, má vycházet z iniciativy hráčů a DM jen připravuje kulisy
- hráčské postavy netvoří jednu stálou skupinku, ale je jich tolik, že na každé dobrodružství se poskládají podle toho, kdo tam potřebuje jít
A jak takovéhle hraní vypadá v praxi?
Organizace a veškerá domlouvání probíhala na Discordu. Hrálo se D&D 5e a v angličtině, neboť to organizovali lidi z FB skupiny
"Dungeons & Dragons (D&D) Brno: English speakers".
Po počátečním organizačním chaosu jsme se ustálili na poměrně jednoduchém systému. DM vypíše termín, kdy chce hrát a hráči se k němu budou hlásit. Když se přihlásil dostatečný počet hráčů, v našem přpadě to až na výjimky byli čtyři, tak jim DM přidělil "Adventure channel", kde se domluvili, kam půjdou a kde se bude hrát - většinou v nějaké čajovně nebo u někoho doma. No a pak jsme se sešli, odehráli hru a na Discord DM napsal, který herní den se družina vrátila do města. Další skupinka pak věděla, kdy můžou vyrazit.
Přípravu a zpočátku i často přímo hru samotnou dost omezoval fakt, že se družina měla po skončení vrátit zpátky do města, neboť někteří mohli být přihlášení na další hru. Párkrát se stalo, že byla hra rozdělena a narychlo jsme sháněli, kdy budou mít všichni volno, aby to mohli dohrát. Po čase jsem se naučila ty hry připravovat, aby časově vyšly líp, ale pak jsem zas měla problém s tím, aby byly zajímavé.
Asi bych mohla něco říct k settingu.
Svět byl standardní fantasy ve stylu Forgotten Realms. Hráčské postavy byly součástí expedice skrz průliv v ledové stěně, který se otevírá tak nějak... nepravidelně a nikdo neví, kdy se otevře znovu. Když tam dorazili, našli zbytky předchozí expedice, která tu byla před 30 lety a nikdo z ní nepřežil. Průliv se uzavřel a nikdo nemohl ani sem, ani zpátky. Takže hráči začali prozkoumávat ten ostrov, na kterém se usadili.
Jak to bylo s počty hráčů a DMů?
Začalo se hrát někdy v květnu 2019 a tou dobou tam bylo dost narváno. Já jsem se připojila jako hráč a tou dobou byl docela problém najít volný termýn pro DMy, takže po dvou sezeních jsem se upsala a svou postavu jsem poslala do divočiny s tím, že se třeba objeví jako NPC.
Celkem se vystřídalo 35 hráčů, z nichž osm hrálo jen jednou. (Jo, máme na to statistiku.)
DMů se vystřídalo šest - na začátku byli čtyři, hned z kraje odpadl jeden, pak jsem se přidala já, pak odpadl další a na podzim se další pčidal a zakladatel odpadl.
Takže nedávno byli tři aktivní DMové a asi dvanáct hráčů. Jedenáct z nich se zapsalo na finální bitvu, kterou v původnm termínu téměř určitě nedáme, takže kdo ví, kdy bude?
Třeba hlavního bosse zabije korona dřív, než se k němu dobrodruzi dostanou.
No, zpátky ke hraní...
Když jsem se přidala do řad DM, tak byl propracován v podstatě jen první ostrov a ty ostatní měly kódová označení typu "Dead Time", "Closed Underground", "Stay Forever", atd. Byla tam nějaká zápletka, kdy některé z místních domorodých kmenů chtěli nové osadníky jako spojence a jiní ne, ale tu hráči vyřešili celkem rychle.
Každý DM si tam začal přidávat nějaké své prvky, legendy, místa, staré civilizace, atd. Líbila se mi spolupráce na tvorbě nových věcí - jeden DM navrhnul, že by tam chtěl nějakou věc a další přišli s nápady, jak to tam zapasovat.
Bohužel komunikace, s výjimkou těchto brainstormovacích chvilek, už tak dobrá nebyla. :( Pro správu světa jsme používali
World Anvil, což je docela dobrý nástroj, ale bohužel co tam nenapíšete, to ostatní neví. A když už tam něco napíšete, tak si to ostatní stejně nepřečtou a překopou to, aniž by někomu něco řekli, nebo daný článek upravili.
Co hráči?
Většinou byli v pohodě. Protože se skládaly družiny až podle toho, kdo kam chtěl jít, tak dynamika těch skupin se docela lišila. Pokud byl ve skupině alespoň jeden aktivní hráč, tak to většinou dokázal rozhýbat a byla to zábava po celou dobu. Bohužel se mi i stalo, že se sešli jen pasivní hráči a ti pak jen plnili úkol, ke kterému se rozhodli.
Na začátku se hlásili do skupin tak, aby postupně hráli tak nějak všichni se všemi. Postupem času se ale začali rozdělovat a někteří se začali jiným vyhýbat... Někteří začínali s divnými, ale relativně hratelnými postavami, u kterých pak při hlaní kladli víc a víc důrazu na ty "divnosti", až se postavy staly nesnesitelnými.
PvP bylo zakázané, takže si asi dovedete představit situace, kdy někteří z hráčů dělali vyložené kraviny, které by těm postavám neprošly, kdyby PvP bylo povolené. Bohužel si to nedokázali nechat vysvětlit ani od hráčů, ani od DMů, protože
"D&D je zábava jen tehdy, když je nějakej průser". (WTF?)
Dál... měli jsme pravidlo, že když přidají 'mission report', tak dostanou nějaké bonusové expy. Což někteří se rozhodli dělat tak, že report psali už během hry - ne poznámky v bodech, jména a podobně. Rovnou pěkně celý slohový útvar, což občas vedlo k tomu, že nedávali pozor, když někdo něco dělal a pak si to zapsali blbě. Ale stejně to skoro nikdo nečetl, takže to bylo jedno.
A dělo se v tom světě něco, nebo jen prozkoumávali ostrovy?
Heh... no, jo, někdy po třech měsících hraní jsme se konečně domluvili na tom, kdo bude hlavní záporák, jeho poskoci a co v tom světě vlastně dělají, a začali jsme tak nějak poslepovávat to, co jsme doposud odehráli. V lednu jsme se pak rozhodli, že už je na čase to dovést do nějakého toho finále a začali se připravovat na tu poslední epickou bitvu.
Nu, nějaká ta doporučení, pokud by to někdo chtěl zkoušet:
- Pokud budete mít víc DMů a jednu hlavní zápletku, tak byste měli být fakt sehraní.
- Tu hlavní zápletku (alespoň základní body), pokud tam bude, si vymyslete předtím, než začnete hrát.
- Rozdělte si předem, kdo bude mít na starosti které podzápletky.
- Pokuste se nepřekombinovat možnosti pro downtime.
- Nepřidávejte pravidla, u kterých nebudete vyžadovat jejich dodržování.
- Levelovat podle zkušeností za zabitá monstra, pokud nemáte standardizované tabulky co je smíte nechat zabít a co ne, je blbej nápad. Pár hráčů bude mít štěstí na high-XP encountery a čím větší bude propast mezi levely postav, tím rychleji se bude zvětšovat.
- Nevyčerpejte se u toho.
- Taky by to chtělo nějaké social skills na odhadnutí nálady mezi hráči. (ne, já je fakt nemam)
- Zprávy z misí - je naivní myslet si, že hráči budou konzistentně předávat správné informace, nebo je od někoho jiného číst. Někteří jo, ale potřebujete něco pro všechny, nebo alespoň většinu. Klidně nechte ty, které to baví psát, ale zároveň přidejte nějakou nástěnku, kam DM budou přidávat to nejdůležitější.
- Tři paladini ve čtyřčlenné skupině jsou OP.
To je spousta negativ, vážně to bylo tak strašný?
Vůbec ne! Hraní samotné bylo super a pro mě osobně to byla velmi zajímavá zkušenost. Zahrála jsem si s lidmi, se kterými bych se normálně nikdy nepotkala a až na pár výjimek se mi s nimi hrálo dobře.
Ale byl to experiment a u experimentů se prostě stává, že se věci nepovedou. Teď už někteří nadšenci připravují druhou verzi, ve které si ze současných failů berou ponaučení a co jsem viděla, tak to vypadá podstatně lépe. :)