No, popravdě neměl jsem ten pocit. Rozeberu to podrobněji:
1)"Získává svoji moc z utrpení a bolesti ostatních" Popis jak vypadá, bojová taktika. Nic, co by mne donutilo ho litovat, obdivovat nebo chápat.
2)Popravdě, to zmrzačené zvíře mě znechucuje. Totálně to přebíjí náznaky čehokoli jiného. Strašlivá nestvůra, vychovaná od malička a ochočená jako pejsek by byla lepší. Ten zpěv má jistý potenciál, ale nevyváží to, je to slabé. Možná vědět, čím se ta její přízeň projevuje, že o ni tak stojí...
3) Tyran, který nenávidí své podřízené, a oni jeho. Jen boj, boj, boj. Hloubku nevidím. Možná ten manévr měl symbolizovat, že je odvážný, že ty skřety vážně převyšuje, ale nevyznívá to.
4) Tohle je trochu zajímavější, nic přepáleně násilného, zajímavá vlastnost. Možná by byla lepší bez těch okovů svých nosičů.
5) Sobecký, zbabělý zvrhlík, ale schopný, možná inteligentní. Spíše než podřezávání otrokyň by třeba mohl nějakou nabídnout, spíše než ryzí otroctví by fungoval Stockholmský syndrom.
6) Paradoxně, ten nemrtvý mi tím, že je vždy první (ano, zabít ho není snadné, ale pochybuji, že to nelze) trochu zaimponoval. To by se dalo rozvinout. Takhle je to samozřejmě málo, jen taktika.
7) Tenhle je OK.
8) Proč se za něj jeho muži obětují? Čím si je získal? To by mu ten další rozměr dodalo. Ale nevíme o tom nic.
9) Zvláštní psychopatické zvyky. Spíš to posouvá v tom evil rozměru, než aby to přidávalo druhý. Možná kdybychom věděli původ toho zvyku...
10) Tohle je ono. Motivace, která se dá pochopit, dobré vztahy s podřízenými, neútočí slepě, ale nebojí se jít s kůží na trh, obdivuhodné schopnosti. Padouch jak má být. Šťavnatý, se šípkovou.
Oni ti bossové nejsou špatní, to ne. Ale takoví zlí, bez dorovnání něčím dobrým. Hněv a strach si zaslouží snadno nějakým drancováním. Tady je třeba jiné emoce. Já chápu, že na tři řádky se těžko popíše plnohodnotný charakter, a ani to není účelem. Jenže u některých jsem dostal jen další krutosti, sice osobité, ale pořád it is EVIL.