Ony i ty amatérské hony na čarodějnice by nebyly tak časté, kdyby občas nějaká uměla fireball, nebo aspoň měnit inkvizici v žáby (pro čarodějnici je to stylovější) :)
V tomhle rozhodně souhlasím s Jersonem, magie (a dračákovská alchymie) je věc, která by zcela změnila nejen vojenskou taktiku a v důsledku i reálie světa.
Kdo by tři generace budoval opevnění města jak kráva, kdyby pak mohl přijít kouzelník a shodit je zemětřesením? (A že před Alexandrii, Antiochii, nebo Konstantinopoli by určitě přišlo víc, než několik kouzleníků, i kdyby ten výskyt kouzelníků byl třeba 1:100 000.)
A i v mytologických a pohádkových předlohách je magie extrémně řídká. Jak už tu někde zaznělo, Gandalf byl houby kouzelník (z pohledu DrD/DnD) - měl pár základních pomocných kouzel (oheň na šišky), světlo a jeho specialita byla zahnání nazgůlů, což bylo vpodstatě kněžské kouzlo (vyslanec Valar). Daleko víc to byl hybatel, než kouzelník.
Merlin? Totéž. Hybatel a konspirátor (a taky zrádce starých bohů). Legendy o něm se liší, ale nejspíš dostal od Paní z jezera Excalibur, on ho jen zabodl do kamene a pak tam dovedl mladého Artuše. Další kouzla mohla být stejně dobře jen dobře aplikovaná hlavologie - předpověděl/vytvořil(?) nějakou extrémní zimu, nebo naopak oblevu. Nejspíš uměl mluvit s duchy (stromů, skal, atd.), což vychází z jeho původu ve starém pohanském světě. V DnD by měl nejblíže k socializovanému druidovi, ale opět na nízké úrovni.
Panoramix umí vařit nápoj síly, baba Jaga lítá v hmoždíři a má trochu psychické magie (nebo, možná, umí opravdu probouzet zlé keře a malé stromky).
Největší čaroděj z klasických pohádek je asi ten černokněžný mistr v animovaném Čarodějovo učni. To už je ale velmi křesťanská pohádka a Mistr je samotný Ďábel (kterého DnD čaroděje by taky mohl porazit polibek dvou milenců?).
Ještě možná Slunečník, Měsíčník, Větrník a Mrakomor, ale to byly evidentně polobožské bytosti, resp. elementálové, nebo nějací elementální avataři.
Když si vezmu, jak s historickou taktikou zahýbal vynález střelného prachu, tak mi představa kouzelníka/alchymisty jako relativně běžného profesionála, až skoro řemeslníka, přijde absurdní. Sevřené šiky, drahá těžká jízda, masivní hradby - většina toho by nefungovala ve světě DnD, resp. byla by neefektivní.
A s tou psychologickou stránkou má Jerson taky pravdu. Na začátku třicetileté války stačilo ukázat, že oblehatelé města mají těžké dělostřelectvo (hmoždíře) a obránci hned začali zvažovat kapitulaci.
----------
Ach jo, to jsem se zase rozepsal. No, hlavní o co mi šlo, bylo: mějte své kouzelníky, k dračáku to patří. Ale netvrďte mi, že by nepostavili středověký svět na hlavu. Celé epochy končili na menších změnách, než jsou možnosti DnD kouzelníků.
----------
P.S. Kdyby měl rotační kulomet jeden z tisíce, tak jen po cestě do práce půjdu tak okolo pěti. V Liberci jich bude sto. V dnešním malém městečku jich bude 7, ve středověkém městečku aspoň 1. Tzn. v království podobnému Čechám ve 13. století mi potrvá maximálně den, než nějakého seženu, pokud se nebudou skrývat.
A i kdyby měl rotační kulomet jeden ze sta tisíc, tak by určitě byl jeden až dva na bitvě na Bílé hoře. A i kdyby měl jen málo nábojů, tak by to stačilo k rozstřílení, nebo aspoň odvrácení těžké jízdy, která ve středověku rozhodovala o vítězství. A při případném dalším vyjednávání samozřejmě nepřiznám, že už nemám náboje abych nerozstřílel i pěchotu :)