kapitola 1.ZAČÁTEK
Orger se probudil.
Zdálo se jako by ho někdo volal. Tak pozdě v noci? Tma tu pod Slunnými Horami byla pořád , ale Orger nespal ani dvě hodiny, nebo se mu to jen zdálo? Potom se podíval na protější lůžko, což nebylo snadné protože otroci tady v Kaanu žili na takzvané Stěně. Byl to konec Velkého sálu, ve kterém Kaaňané žili, do kterého byly vytesány díry a v jedné díře bylo jedno lůžko na kterém otroci spali.
Jak předpokládal, bylo lůžko jeho bratra prázdné. Tak se podíval dolů a tam stál jeho starší bratr Rion. Jeho hnědé nakrátko ostříhané vlasy byly stejně špinavé, jako jeho oblečení , které vyselo na Rionovém štíhlém, ale přesto silném těle jako by zázrakem, protože bylo úplně na cáry.
,,Kdes zas byl prosímtě?" zeptal se jej Orger potichu aby nevzbudil souseda
,,Rychle slez dolů" zavolal na něj Rion
Orger seskočil, protože měl lůžko jen tak 2 metry nad zemí a žebřík strašne vrzal. Rion připospíchal za bratrem, který byl udivený. Rion se nikdy tak rozjařeně nechoval, to Orger byl spíš takový. Rion bratra ukliďňovával a nadevším přemýšlel, nestala se skoro žádná věc co by Rionovi nevyšlo jak chtěl. Rion dokázal přeporat snad všechny spoluotroky, ale ne silou nýbrž technikou. Zato Orger byl menší, ale svalů měl jako kovář a jediným úderem by protivníka skolil k zemi.
,,Tak co se děje?" zeptal se Orger
,,Jak dlouho už tu trčíme?" odpověděl otázkou
Zamyslel se...Už uběhlo tak pět let co je jako chlapce unesli potulní otrokáři z jejich rodného, pobřežního města Veritaku¨a hlavně zabili jim otce. Matka utekla a oni teď neví kde jí je konec. Doufám že je naživu...
,,Asi tak pět let ." odpověděl Orger i když věděl že bratr to ví také
,,Ano, a chtěl si někdy odejít?" otázal se Rion
,,Tak neasi už to vyklop a neptej se porád!" už se začínal zlobit Orger
,,Víš byl jsem se vyčůrat a uslyšel jsem hlas, který mi říkal abych vylezl na Pracovní Stěnu, tak já vylezl a tam byl zapíchnut krumpáč a jaá ho vzal a udeřil do stěny a zeď se rozpadla a tam byl tunel a šel z tama vánek a světlo a stoupala tam cesta..." konečně nazstavil mluvit, uvědomil si že se chová tak jak to neměl rád na bratrovi. Zpomalil.
,,Myslím ,že jsem našel cestu Ven..." dořekl už klidný Rion
,,O...oopravdu?" zakoktal se Orger , protože poznal že bratr nelže
,,Ano, pojď ukážu ti to."
Došli k hromadě kamení. Vystoupali po žebříku nahouru a...opravdu tak se mi to nezdálo , pomysel si Rion. Vlezli do jeskyně a pomalým krokem se vydali kupředu. Rion , když ho přešlo Období Bláznovství, jak si to pojmenoval, nezapoměl na jídlo takže se nebál připravit se na dlouhou cestu.
Ušli asi tak pět set metrů, když světlo zesílilo.
Začali běžet, utíkali, když v tom vběhli do něčeho čemu později začli říkat, Zahrada Světla. Všude byly rostliny , které vypadali jako obyčejné rostliny na povrchu ,ale větší a svítily.
,,To je Krása, ale tohle je ksakru povrch?" naštvaně se zeptal bratra, který ovšem sledoval něco, co vypadalo jako oltář nebo modlitebna. Přiblížil se a usedl na ten oltář a vtom...zmizel
kapitola 2. SETKÁNÍ
Rion šel...ničím nevěděl kde je nahoře a kde dole. A kolem něj nebyla tma, ale ani světlo a vše hrálo žádnou a všemi barvami. V tom se před ním o jevil chrám s obřím trůnem nahoře. Přibližoval se strašně rychle jak by to ve skutečnosti, přesto že běhal velmi rychle, nedokázal.
Na trůně stála žena a byla krásná jako nikdo koho viděl kdy předtím a zároveň z ní sršela moc jako by nebyla ve skutečnosti možné byla jako...
,,Bůh" řekl Rion nahlas
,,Ano to jsem..." pravila žena hlasem nádherným jako by zpívali všechni ptáci Světa
Rion padl na kolena a zeptal se: ,, Aaa...a co tu dělám Tarsie , má paní?"
,,Jsi moc moudrý že jsi mne poznal...ale teď ti povím moc důležité věci tak mne nepřerušuj ano?"nepočkala na jistou odpověď a začala
,,Tarsie, kontinent ve kterém žijeme není jediný ve světě , který znáš pod názvem Eagon, jediný což jistě víš, a ani já nejsem jediná bohyně na tomto světě. Já ovládám Tarsii a jiní bohové své kontinenty... Ale stala se věc co se tát neměla...
Nejvyšší se toulal Nicotou, a vytvořil Eagon a vše co na něm žije," začala recitovat Tarsie úvod z knihy Vznik ,,poté vytvořil dvacet jedna bohů a každému dal území Eagonu, aby se starali o to co vytvořil. A nakonec se převtělil do člověka, kterého znáš jako Poutník, a putoval světem od jeho počátku..."Tarsie zastavila
,, To vše vím, ale to nevys..." začal Rion, pořád nevěříc vlastním smyslům
,,Vyčkej příteli..."přerušila ho jemně ,, teď to důležité.
Nejvyšší zmyzel, nechal Eagon sebe samotnému napospas a zmyzel. To byla chvíle na kterou někteří bohové, jako třeba Lothas" Rion se zamračil, to byl bůch ,který má svou Říši naproti přes moře od Tarsie lidé s Lothasu bojovali neprávem s Tarsii už po staletí ,,čekali po staletí...a teď, když Nejvyšší zmizel se poukouší získat moc nad celým Eagonem. A může se jim to podařit, protože pravidla , které Nejvyšší ustanovil mohou být porušena...
A tak Lothas vyvolal padlého démona Murtaga z Války Temných,kterého Nejvyšší osobně zničil, aby nebyla porušena rovnováha Zla a Dobra ,ovšem minulý Ochránce Failas se zabil¨, aby ho zničil. Bohužel se mu to nepodařilo tak jak zamýšlel a nezabil Murtagova ducha, který teď je teď v těle Ničitele Rustaga a chce zaútočit na Tarsii. Doufám ,že víš kdo jsou Ochránci a Ničitelé?" zeptala se Tarsie
,,Aa...ano."odpověděl Rion a vzpoměl si na to. ,,Každý bůh může svěřit tajemství Větší Moci jedné bytosti, aby posílil své jednotky..." řekl
,,Ano velmi dobře řečeno, TY budeš můj Ochránce!"
,,Jjj...jjá ppročč jjá?" zakoktal Rion.
,,Protože jsi prošel tím vším jako trénink..." řekla
,,Ccože Vy jste to vše co se nám stalo udělala?" zeptal se zpola rozzuřený Rion , který svůj hněv držel tak tak na uzdě
,,Ano ,ale pokud by se nikdo nedokázal postavit Rustagovi zemřel by jsoi i ty...Promiň, ale pochop mne..."řekla smutně
,,Ovšem..."přitakal Rion
,,Takže ,teď ti povím Tajemství Vyšší Moci..." řekla Tarsie
,,Děkuji má paní..."poklonil se a poslouchal
,,Když Nejvyšší vytvořil svět, vytvořil i energii známou jako Žár, který vnikne do každého těla, aby fungovalo vše,například ruka ,abys pohnul rukou, musíš pohnout svaly, abys pohnul svaly, potřebuješ Žár...Žár používá každý automaticky tak, že zaplňuje prostor, ovšem Ochránci dokáží uvolnit vše tak, aby pohltil více Žáru...TAKTO!" zvolala nakonec a Rion měl ve své hlavě myšlenku jakoby o Žáru věděl od narození. Věděl ,že ho umí vstřebávat jako věděl, že umí chodit.
,,Děkuji má paní...Moc ti dě..."začal Rion
,,Neděkuj, touto službou zachráním Tarsii...
A aby jsi věděl toto místo je Říše bohů můžeš sem vždy vstoupit, když ti to dovolím. Zbohem Rione Ochránče..."řekla a vtom vše zmizelo
kapitola 3. CESTA
Orger se schovával za jednou z obřích rostlin, když se vedle něj objevil Rion...
,,Bože můj kde jsi byl?" zašeptal Orger
,,Já..." začal Rion nahlas , když ho zastavila Orgerova ruka
,,Tiše! Jsou tu Kaaňané , šli za námi..." přerušil ho výkřik
,,TÁMHLE JSOU!!"zvolal nějaký Kaaňan
,,Koukej je jich jen pět, to bychom mohli zvládnout." řekl Rion
,,Ano, ale jsou ozbrojeni... dva ozbrojené bychom taktak zvládli a těchhle je skoro půl tuctu..."zamítnul ten nápad Orger
,,Chm...tak koukej a vem si ňákej klacek..."pousmál se Rion
V tom kolem Riona začala proudit energie, jakoby červená mlha, a Rion vyrazil tak rychle, že ho Orger skoro neuviděl. Překvapený Kaanský strážce, zemřel a ani o tom pomalu nevěděl. Rion od si od něj vzal meč a ostatní popadali tak rychle jak Rion utíkal.
Orger k němu přiběhl a zeptal se: ,,Co to bylo??" nechápal
,,Pojď a vysvětlím ti to..." řekl a šel k oltáři
Orger tomu nemohl uvěřit, jeho bratr je Ochránce! Věřil tomu všemu, viděl jeho sílu a moc. Ale nejhorší bylo, že pravda byla i válka.A vtom se rozhodl
"Jdu s tebou, jsem silnější než ty, teda byl jsem.Vím, že mohu zemřít a je to dost pravděpodobný, ale lepší než chcípnout tady dole.Rozhodl sem se du s tebou." řekl Org a vzdorovně se podíval Rionovi do očí
"Ale, ne nesm..." Orger ho přerušil
"Koukej musím jít s tebou, dokážu se o sebe postarat!" řekl Org a choval se jako by mu nebylo osmnáct, ale byl to šedesátník co nemá co stratit. Jedniné co mu zbylo je čest a jeho bratr, a on nechce přijít o nic z toho.
Vtom se omalovaná zeď pohnula a za ní se otevřela chodba , která vedla nahoru a vál z ní lehký vánek.
"Vidíš tvá paní čekal, až se rozhodněš mne vzít s sebou." řekl užaslí Orger
"Nejspíš máš pravdu bratře." řekl Rion a doufal , že se jeho paní rozhodla správně.
Vydali se tedy vstříc temnotě tunelu, ale Rion věděl, že temnota je teprve čeká.Vydali se totiž...do války.
Po dvaceti minutách vylezli v hájku někdo u Slunných hor.
"Juchůů sluncéé" ,zvolal Orger,který se choval zase jako dítě "myslel jsem že ho nikdy neuvidím! Juchůů!"
"Úžasné, super!" zvolal taky Rion, ale nedokázal se uvolnit. Ovšem jsou venku, ale co tady věděl, že se musí dostat na Ostrovy magie, aby mohli zastavit Lothasovy fanatiky. Ale jak?
"Tak pojď Orgu jdeme." oznámil Rion
"Ano." řekl Orger poslušně, protože věděl jak se Rion cítí.Ale stejně jsem rád, pomyslel si.
Rionviděl Slunné hory a doufal, že je odhad je správný.
"Půjdeme na sever, což je tudy ukázal Rion dál do lesíka." řekl Rion
"A co se zeptat Tarsie na cestu?" zkusil Org
"To asi ne... počkat půjde!Chvíli tu počkej, za chvíli jsem tu." řekl a zmizel.
Rion šel vším i ničím jako minule, kráčel Říší bohů a zachvíli uviděl chrám jeho bohyně. A nebo to nebyla chvilka? Nevěděl.
"Vítám tě.Oč si žádáš?" řekla ta krásná žena
Rion se uklonil se sevřenou pěstí na srdci a řekl:"Já nevím jak se dostaneme na Ostrovy Magie, tuším kde je sever, ale nevím to jistě..." přiznal se
"Myslím, že ti pomohu více než si dokážepředstavi." usmála se na něj
"A jak, smim-li se zeptat?" otázal se
"Smíš se ptát, ale netřeba odpovídat, uvidíš sám." řekla a usmála se lyšácky. Jak se bohové chovají jako lidé, akorát s větší mocí, nepřastalo Riona udivovat.
"A Paní? To ty jsi chtěla, aby šel bratr se mnou?" zeptal se zdvořile
"Ano, bude ti víc než k užitku. A teď zbohem,bratr čeká...Nezklam mne." řekla
"Udělám co bude v mých silách..." odpověděl
"Tak to mne nesklameš." dodala mu sebedůvěru Tarsie, jeho bohyně.
"Konečně jsi zpátky Rio, koukej co jsem našel,objevilo se to tu ve vteřině co jsi odešel." křičel Orger a ukazoval na věc co Rion hned poznal...Bylo to jako by někdo vystřihl okolí z Říše bohů.
"Takhle to vypadá v Říši bohů, hraje to všemi barvami a je tam vše a nic, jak sem se ti to pokoušel vysvětlit. Orgu, to je portál! A hádej kam vede." žasl nad tím Rion
"Na Ostrovy Magie..."
kapitola 4. OSTROVY MAGIE
Bratři byly na ostrovech už dva dny. Mágové ihned poznali Rionovu moc a tak uvěřili i jeho příběhu. Vymýšleli plán na bitvu s vtělením Murtaga celou dobu co zde pobývali a pomáhal jim v tom Xalthan, chlapec obdarovaný velkou mocí. Prý mág tisíciletí. Byl to milý mladík a s bratry se zkamarádil nejvíc jak to za dva ubohé dny jen šlo.
Chlapci stáli na zábradlí pevnosti a koukali se na ostrovy pod nimi. Ostrovy Magie byly takové souskupení asi 100 ostrovů, které mágové osídlili, protože nechtěli žít mezi 'obýčejnými lidmi' jak ostatní nazývaly. Osttrovy byly původně pusté, jen skály a par mořských ptáků, ale poté co se sem nastěhovali tu život vzkvétal, tygři, hroši, nosorožci, ale hlavně zde byly rostliny jako ze zahrady, podobné té, kterou viděli u Oltáře dole pod zemí.
"Je to tu krása, viď Rio?" zeptal se Orger po chvíli
"Ano, je to krása, škoda, že to tady bude zítra zmítat válka...Ale počkat! Nemusí být, přímo TADY!" zakřičel Rion , který asi dostal nápad
"A kde tedy?" zeptal se blonďatý,dobře stavěný chlapec vedle nich
"Myslíš Xalthane, že by mágové odsud dokázali...Vytvořit nové pobřeží?" zeptal se ho
"Ano, kdyby se všichni mágové spojili, tak ano, ale nevydrží dlouho." řekl nedůvěřivě Xalthan
"Však právě! Koukej, až vystoupí armády Lothase na nový břeh.Blik...a břeh zmízí.Nemusí vydržet dlouho. Utopí se a pokud břeh zmizí dřív a všichni nevystoupí na břeh,táák třebaá, už vím dokáží se někteří měnivci proměnit do..."řekl Rion pyšný na svůj nápad
"Do čehokoli, koukej" skočil mu do řeči Xalthan. A proměnil se ve psa, který odběhl k nejbližší lampě a zvedl zadní nožku. Potom přiběhl a proměnil se zpět.
"Přišlo mi neslušné udělat to ve své podobě." uculoval se Xalthan
"To bylo dobrý a zvládl by si to do nějaké mořské šelmy?" zeptal se
"Jistě a i ostatní určitě." řekl pyšně
Znenadání se ozval alarm z majáku
"Lodě na obzoru!" zařval z koše
kapitola 5. ZNIČENÍ
Asi za deset minut se mágové seznámili s Rionovým plánem. Stoupli si všichni do Síně-obří místnosti,která připomínala soudní sín, ale mnohonásobně větší. Všichni byly jako v transu, tak se bratři vydali na balkon a sledovali co se bude dít. Za chvíli se před nimi začala tvořit pevnina, tady až vystoupí na břeh nepřátelé a si budou myslet, že jsou už na zemi. Blik a země zmizí...
"Musí to vyjít...Musí" říkal si pro sebe Rion
"Vyjde to." řekl někdo kdo se objevil za nimi
"To jsi ty Xalthane. Jak to ,že tam nemusíš být?" zeptal se Orger, který byl jaksi zamlklý
"Teď jsem jim už, k ničemu..." řekl
"Už buďte zticha a koukejte!" řekl jim Rion
Lodě přijížděli a vycházeli z něj lidé stejní jako lidé, které znali, ale byly černí. Ne černí jako lidé s Pouště ti byli snědí, ale tihle...byli černí.
Vystoupili už skoro všichni. A vtom všechno zmizelo byla tam jen voda a nic jiného. Ti lidé křičeli, byl to hrozný skřek, jak ti lidé oblečení ve zbroji nemohli plavat a topili se.
Ale jeden člověk se netopil, ale měnil se. Za chvíli tam plaval drak, velký mořský drak o jakém slýchávali bratři od jejich otce, než zemřel...
Byl tmavý jako mořská hlubina a připomínal hada skříženého se lvem nebo pumou.
"Rychle Xalthe proměň mne na tu nejšílenější mořskou potvoru na co si vzpomeneš.Dělej!" křičel Rion a skočil z balkonu přímo do vody.
Dopadl do vody a dlouho se nevynořil. V tom se vynořila obří chobotnice. Krakatice, o té také slýchávali.
Drak se přiblížil a začal kolem něj kroužit...Rion čekal, vyčkával až přijde jeho čas. Drak zaútočil Rion otevřel hubu a skousl. Nepřítel vybuchl, Krakatice zmizela.
"On umřel?!" zakřičel Orger
V tom se vynořil Rion, nehybný. Orger za ním skočil.
Rion otevřel oči.Kolem něj stálo několik osob. Nepoznal je viděl rozmazaně. Jeden řekl:"Ten mladý muž má obrovské štěstí, že jsi ho Xalthane, neproměnil, ale dal jsi mu další tělo. Jinak by ho zabil..." muž ještě mluvil, ale Rion ho už neslyšel. A potom zmizel.
"Má paní..." řekl
"Můj věrný, mám pro tebe úkol, zabil si sice Murtagovo nové tělo, aleon si najde nové. Brzy." odpověděla na nepoloženou otázku
"Takže. Co musím udělat?" zeptal se
"Když Murtag zemřel, jeho tělo zapečetil jeho syn,polo-démon, do hrobky v Lese Ticha" ,to byl les jížně od Slunných hor, který Murtag zaklel, takže v něm nic nežilo "a tam teď střeží jeho tělo, které ty musíš zničit." vysvětlila bohyně
"Takže musíme zničit jeho tělo. Chápu. Díky má paní" řekl a zmizel
"Orgu. Je čas." řekl Rion bratrovi. Byl už, asi tři dny vzhůru, řekl bratrovi a po dlouhém přemlouvání i Xalthanovi o jejich úkolu a sklízel slávu za zabití Vůdce Lothasových fanatiků.
"Ovšem bratře. Xalthe!" zavolal
"Už jdu!" zakřičel a přiběhl v krásném modrém hábitu, který měl okovaný límec, ve kterém byl zasazen velký smargard.
Spoleně vkročili do portálu, který jim připravila Tarsie a najednou... Stáli uprostřed lesa. Na první pohled stejný jako každý jiný, ale po chvíli co v něm přebývali zjistili, že v něm nic nežije.Vlastně to věděli pořád, ale necítili to
"Fakt divnej pocit že?" řekl Orger, ale bratr měl jiný problém.
"To jo, ale jak máme najít hrobku Murtaga, když nevíme kde hledat?" dělal si starosti Rion
"Chahá a na co myslíš, že je tohle?" ,řekl Xalthan a ukázal na smargard "Tohle je Kámen Cesty, najde všechna místa, která hledáš."nečekal na odpověď Xalth a lyšácky se usmál.
Kámen zasvítil na východ a tak vykročili.
kapitola 6. STRÁŽCE a NOVÝ ÚKOL
Šly lesem asi půl hodiny a kámen svítil na zem.
"Super ten šutr se scvoknul. Úžasný!" nadával Orger
"Neé on chce, abychom šli pod zem. Hrobka je pod zemí, ale tudy se tam nedostaneme." řekl starší bratr
"Tak já budu myslet na vchod do té hrobky." vyřešil to Xalthan
Vtom kámen zazářil na jih, tak šli. Netrvalo ani pět minut, až dorazili ke vchodu. Nepřiblížili se, ale moc blízko. Dodávali si odvahy.
"Jdeme!" zakřičel Rion a rozběhl se ke vchodu do jakési jeskyně. Běžel, ale najednou spadl jakoby dostal pěstí. Postavil se na nohy a tasil dvě dýky co měl u pasu.
" Vítejte, já jsem Strážce,syn Murtaga Mocného, bohužel moc dlouho tu s vámi nepobudu" řekl muž v černém brnění, podobnému tomu, které viděli a vojácích na Ostrovech, ale více zdobeném. Chytil Xaltha za vlasy, strašně rychle, rychleji než by se dokázal hýbat ani Rion. A zmizel i s Xalthem.
Objevili se ve všem a v ničem, jak Xalthanovi říkal Rion.
"Bojuj!" zařval Strážce na Xaltha, který se vzpamatovával z toho jak se to rychle odehrálo. Začal čarovat. Strážce se rozběhl a probodl jej i s jeho kamenem, ale Xalthan chytil Strážcovu ruku a probodl sám sebe hlouběji, až byl u konce čepele a asi centimetr od jeho obličeje, měl svůj vlastní. Usmál se a vybuchl jako drak, kterého viděl na Ostrovech, ale Strážce to nepřežil.
"Tady!" Zařval Orger a rozběhl se za sežehlím tělem ležícím na trávě.
"Jo Rio on ho zabil, ale kde je?" řekl a rozhlížel se po Xalthovi. Marně
"Orgu. On...on je tady." řekl Rion a ukázal na popel všude okolo těla Strážce.
"Přitom co zemřel Xalth ze sebe vydral stejné kouzlo, jako drak co mě málem zabil....Orgu on se obětoval...." řekl Rionathas a rozplakal se. Orger už plakal.
Xaltha pohřbili a udělali mu nádhernou mohylu a přespali jeden den. Ráno se vydali, zamlklí do hrobky. Byla to jedna dlouhá a klikatá cesta a na konci byla obří místnost. Uprostřed uviděli oltář a na něm člověka, se kterého i po smrti sršelo zlo. Murtag, démon ve své lidské podobě. Vedle něj ležela dýka... Nádherná zlatem zdobená. Rion ji uchopil a probodl jim nepoškozené tělo Murtaga. Ale to co se stalo nečekal.
Všude kolem něj byl oheň a žár, ale on dýku nepustil. Držel ji. A potom všechno zmizelo.
Ležel v Říši Bohů. A vedle něj ležel jeho bratr. Zvedl halvu a spatřil bohyni na oltáři jak k nim spěchá po schodech. Bratr už se taky probudil.
"Děkuji, má paní. Za záchranu." řekl zmatený Rion
"Není zač můj věrný... Splnili jste zkoušku. Takže teď vám zadám to proč jste všchno museli prožít." zopakovala vše co řekla Rionovi v prvním setkání.
"Takže, Nejvyšší zmizel?" řekl na konec úplně zmatený Orger
"Ano, ale teď to nejdůležitější... Sehnala jsem klíče ke tvoření portálů od dvou jiných bohů. Teď musím vytvořit portál na jiný Svět...Protože Nejvyšší odešel, aby vytvořil jiný Svět. To vím jistě. A vašim úkolem je jít na jiný Svět a tam najít Nejvyššího, aby se vrátil a přerušil Válku bohů...A na tu cestu Tebe Orgerathasi udělám Ochráncem, protože jiný smrtelník by to nedokázal. Projít Portálem.Vím že to možná nechápete, tak se vyspěte a já vám to potm vysvětlím pořádně dopodrobna..."
kapitola 7. JINÝ SVĚT