Ahoj Magusi, ahoj ostatní
I když jsou reakce těch okolo tebe negativní, nemusíš s tím nutně seknout. Je ti dvanáct a třeba mě v tvém věku ani nenapadlo nějaké povídky psát. To je pochvala na úvod ;-).
Nicméně, ani já nejsem z tohoto textu nejrozumější :-). Proto si říkám, jestli bys neměl na to psaní jít trochu jinak. Tak nějak zvolnit. Zdá se, jako bys chtěl všechno a chtěl to hned teď. Dost možná by ti prospělo, kdybys psal i něco jiného, než jen věci, co si vymyslíš sám. Protože na těch jiných věcech by ses mohl naučit psát pořádně.
Sám asi víš, že to není nejslavnější, ale určitě by se nad tebou neměla lámat hůl. Potíž je v tom, že když něco píšeš, měl by ses držet určitých, řekněme, zaběhlých postupů, možná bych mohl říct, toho co se učí ve škole. Teď se tě nechci dotknout, ale nedostatky máš asi ve všem, vím, že jsem se od tebe snažil číst i nějaký jiný text a viděl jsem i některé tvé diskuzní příspěvky. Určitě má cenu, abys psal dál, ale nemá cenu psát dál, když nemáš základy.
Prostě si myslím, že bys měl dostat do krve ty zaběhlé postupy, o kterých jsem psal. Vem si třeba, když píšeš dopis z letního tábora domů rodičům.
Úvod: Ahoj mami a tati (nad královstvím se stahují mračna)
Obligátní část: Jak se máte, já se mám dobře (hrdina vstupuje na scénu a je představen divákovi)
Děj: Dělal jsem to a to a to (hrdina zápasí s drakem, zachrání poklad a odnese princeznu)
Konec: Moc se na vás těším (hrdina se usadí, osvojí si prasečí farmu a žije šťastně až do smti)
Neříkám, že každá povídka má vypadat takle, jenom ti ilustruji, že i tak běžná věc, jako je dopis, má hlavu a patu, je psán tak, aby se mu rozumělo...a tak dále. Ty tyhle věci ZATÍM neovládáš. Bez toho nemá smysl tvořit, dopadně to, jak to dopadá a ostatní ti budou sypat popel na hlavu. A právem.
Takže, než se pustíš do pokračování, než budeš vymýšlet další příběhy, nauč se je psát:
Nejjednodužší by asi bylo, kdybys přišel za svojí učitelkou češtiny a požádal ji, aby ti pomohla. Jeslti jsi za třídního vyvrhela, snaž se, ať to nevypadá, že si děláš legraci. Řekni jí, že se snažíš psát fantasy povídky a že skupina výrostků na internetu tě hodnotí zřídkakdy kladně. Že to zřídkakdy je nikdy je detail a na těch mi nebazírujeme ;-). Možná bys jí mohl i něco ukázat. A pak jí popros, jestli by ti nějak nepomohla, učitelé na tohle znají určitě spoustu skvělých triků. A pak jí za to přines třeba kytku :-).
Daly by se zkusit i další věci, každá z nich nějak okleštěná oproti tomu, co děláš nyní (tady chybí přímá řeč, tady potřeba vymýšlet vlastní zápletku...):
Pravděpodobně jsi asi v šesté třídě nebo tak nějak. Nevím, co se tam tak učí, ale pamatuji, že existuje něco jako úvaha. Možná by sis mohl sám nějakou napsat. Vymysli si nějaké, třeba aktuální společenské téma, o kterém víš alespoň tolik, abys mohl posoudit pro a proti a tvé myšlenky vnes do textu. Ale ne tak, jak tě napadají. Tak, aby to co chceš říct, pochopil i tvůj mladší brácha.
Polož si třeba otázku, proč nebrat drogy. Je důležité, aby to tvůj bratr pochopil. Napiš, co to jsou drogy. Napiš mu pro a proti. Rozepiš to. Napiš k tomu tvůj vlastní názor. Napiš mu tam, jak se k tomu staví společnost. Nech ho to přečíst. Zeptej se ho, jestli ví, co si mu tím chtěl říct. A ať ti to vyloží. Třeba zjistíš, že to pochopil úplně jinak, než jsi to myslel. Je čas to napsat znovu. Nebo aspoň upravit.
Stejně jako dopis, i tohle musí splňovat požadavky na srozumitelnost, logickou uspořádanost...a tak dále. Když budeš psát, jaká jsou negativa braní drog a najednou tě napadne další pozitivum, ne že to napíšeš rovnou mezi ta negativa. Hezky si to poznamenej na papír a později se k tomu vrať (a napiš to do textu na dobré místo). Jsi kluk, nesnaž se myslet na víc věcí najednou :-). Nepřeskakuj z jednoho myšlenkového okruhu na jiný. Bude z toho změť a nic nebude dávat smysl :-). Nebudu se o tom rozepisovat, co je a není vhodné dělat, na to přijdeš sám. Pak poučíš ty mě, protože já o tom vím houby :-).
Další možností je „myšlenkový experiment“. Řekni si, co by se stalo, kdyby...třeba kdyby Sauron získal prsten. Nebo Voldemort zabil Harryho Pottera, jeslti je ti to bližší. Nebo prostě alternuj jakýkoliv příběh tak, aby jeho konec byl jiný. A následně napiš, co by se tak asi dělo. Ne jako povídku. Žádný hlavní hrdina. Prostě piš, co si myslíš, že by se pak dělo.
Příklad:
Myslím, že až by Sauron získal prsten, bez problémů by zničil města lidí.
Lidé by se snažily někde ukrýt, nejspíš u elfů, chtěli by si tam postavit pevnosti.
To by elfové nejspíš nechtěli dovolit...
Je to velmi zjednodušené, můžeš se rozepisovat, ale jen jako..hmm..pozorovatel..kronikář, co píše zprávu o tom, co se stane :-). Může se ti to zdát jako hloupost k ničemu, ale zrovna u tebe myslím, že by to smysl mělo.
Ještě mě napadla možnost, že bys mohl psát povídky, které ti někdo zadá. Piš normální povídku, ale na námět, který máš od někoho jiného. Představ si mě, jak za tebou přijdu a chci, abys mi napsal povdíku na můj nápad (to je takový klišé, který sem ti těď vymyslel :-)):
Máš rodinu. Táta, máma, dcera, syn.
Dcera je starši a moc hodná. Rodiče se jí víc věnují a bratr si vyžaduje pozornost, má problémy ve škole.
Jednoho dne dceru unesou.
Syn deklaruje, že ji zachrání.
Navíc se k němu připojuje Mladý detektiv.
Pracují společně, ale postup dál je hlavně díky Mladému detektivovi. Syn spíš vyšetřování ztěžuje.
Skrz indicie se Mladý detektiv dostává hloubš do případu. (Indicie nechám na tobě, vyšetřování taky)
Přepadnou ho dva lidé a vyhrožují mu, ať od toho dá ruce pryč.
Vyjde najevo, že ti dva lidé byli syn a dcera. Dceru natolik trápilo, že zastiňuje svého bratra, až inscenovala svůj únos, aby mohla z bratra udělat hrdinu.
Mladý detektiv přemluví děti, aby se přiznaly rodičům, ty tak učiní.
Rodiče si uvědomí svoji chybu a začnou dělit lásku rovným dílem mezi potomky (+ samozřejmě svatba dcera a Mladý detektiv-to ber jako vtip).
To je tvoje zadání, podle tédle kostry, co jsem ti dal, napiš povídku, musí to tam všechno být.
Ty uvedeš ty postavy a všechno do pohybu, napíšeš, jak se to vlastně stalo. Ty jim vdechneš život. Ty je zahraješ. Ty vymyslíš detaily. Ale podle mě. Můžeš se odpoutat od vymýšlení děje. A musíš se přizpůsobit tomu, co se po tobě žádá, jinak zapoměň na honorář ;-).
A ke gramatice...co by dělaly korektorky, kdybychom byli všichni dobrý češtin. Jasně, s tou negramotností to nesmíš přehánět. Já třeba teďka píšu na open officech a nemám tu žádnou formu opravování (nevím, jak se to zapíná), ostatní mi určitě najdou spoustu chyb, (jo, ale některý nasekal ten program, svévolně přepisuje mnou napsaný slova (nevím, jak se to vypíná)) ale snažím se je alespoň částečně opravovat. Na druhou stranu, tvoje špatné užívání (spíš neužívání) především čárek, značně deformuje a šifruje obsah. Uvědom si, že na psaní máš dost času, proto se nad tím raději třikrát zamysli. Pak napiš. To samé platí o tvých příspěvcích zde na fóru.
Teď už pouze zbývá upozornit (úplně nakonec), že na tohle nejsem žádný odborník, jenom jsem se nad tvým problémem zamyslel a následně napsal možná řešení. Určitě nějsou jediná a dost možná najdeš spoustu lepších. Určitě by stálo za to, kdybys navštívil kabinet slečny učitelky češtinářky (takle nepiš :-)).
Věřím, že to zvládneš, zápal máš, tak teď tpělivost a pokoru a určitě to půjde.
(Mimochodem, kámo, v půl šesté vstávám, tak alespoň zajdi za tou učitelkou :-))
A ještě, pokud přistoupíš na to, že bys měl psát cvičné texty..nepiš je moc dlouhé....aby tě to neotrávilo ;-).
Asi jsem ještě něco zapomněl, ale musím jít spát..
Jo..zkontrolovat to :-).
Ještě EDIT: doufám, že to dává smysl..já chci postel..