Merlin píše:
ted nevím co je špatného na : "zaokrouhlujte čísla dolu" případně" pošlete mi XY na papírku"...
První větu si přelož jako "podusme hráče, i když na nějaké té jedničce stejně nezáleží. Hráči se budou snažit mít všechna čísla sudá, v případě kombinace svou čísel obě sudá nebo obě lichá."
Druhou si přelož jako "Zdržujte hru hromadou papírků a vyvolávejte v nich falešnou paranoiu posíláním prázdných papírků, podporujte závistivost mezi hráči a nuťte je, aby se tvářili jako by nic, když po půlhodinové výměně papírků prohlásí družinový kouzleník "Ta věc vůbec není magická".
Obě věci se dají zpracovat mnohem lépe a bez toho, aby otravovaly hru. Samozřejmě že obě se dají použít rozumným stylem (alespoň papírky určitě), ale i to se dá do pravidel napsat mnohem lépe.
Lotrando píše:
I proto jsem příznivcem abstraktních konstrukcí, jako je conflict resolution a pevného stanovení výsledků před prvním hodem. Což se ale dostávám zase do rozporu s Jersonem :).
Ale kdeže. Kdybys viděl jak hraju, asi řekneš, že používám "nějakou divnou konflikt resolution", ale výsledky stanovuju před nebo po hodu, přesněji je stanovuje hráč nebo já.
(Další věc - když se do pravidel napíše "PJ popíše výsledek" a nic víc, může to napáchat dost škod. U nás stejně jako u mnoha jiných skupin to vedlo ke stylu hry, kdy hráč nemá pod kontrolou postavu, ale jen její "záměry". Co postava ale skutečně udělá - v kritických chvílích, tedy když se háže - určoval PJ. Kdyby bylo v pravidlech napsáno, že v případě úspěchu určí PJ výsledek podle návrhu hráče, vyšla by z toho dost odlišná hra.)
Btw. ve chvíli, kdy skupina používá teleport útočným způsobem, tedy tři bojovníci jsou portnuti za záda protivníků a mají volný útok moje úprava stejně nic neřešila, a opačně ji použít nemůžu, protože bych hráčům postavy zabil. Občas pak vznikají naprosto neuvěřitelné věci, z nichž židle za každými zamčenými dveřmi (aby se zabránilo teleportaci) je to nejmenší.
Tím chci říct, že svět, ve kterém pravidla neumožňují teleportaci nebo je tak či onak omezená bude vypadat dost odlišně od světa, kde je teleportace pravidlově jednoduchá.
Ono to takhle zní logicky, ale to zda teleport stojí pět nebo padesát magů je věc pravidlová, která ale nepřímo ovlivňuje setting.
Argonantus píše:
pokud jsou hráči rozhodnuti to GMovi nadnat, případně obráceně, pak žádná pravidla na světě nepomohou, a vzniknou takové ty Jersonovy WTF šílenosti.
Mno ... zkoušel jsem to v CPH nandat hráčům, i když jen zlehka. Když se držím pravidel, tak to prostě nejde. Což má taky za následek, že se to hráči ani nesnaží nandat mě.
Btw. mnoho let jsme řešili, kdo má lepší postavu. Teď je to díky pravidlům hráčům prakticky ukradené a polovina hráčů si udělá postavu, která je fakt slabá ve více směrech. Naopak někteří si udělají schopné postavy s trojnásobkem schopností než jiní. Když jakákoliv postava může mít "magickou" schopnost, chce ji kupodivu jen třetina hráčů, i když v předchozích verzích pravidel chtěl tak či onak kouzlit snad každý.
Argonantus píše:
GM je trojjediný, a s tím nic nenaděláš; je Autor, Soudce a Nestvůry.
A tohle je poslední věc z výčku, kterou se snažím změnit. GM není autor o nic víc než ostatní hráči. Pokud je soudce, pak je špatně, když zároveň představuje i nestvůry, zvlášky když nestvůry stojí proti hráčským postavám a měly by použít všechen svůj um k tomu, aby vyhrály. Ty taky nemůžeš soudit spor, ve kterém bys byl účastníkem, i když by to nemělo být tak těžké, protože máme pravidla na posuzování ... nebo ne?
Pokud je GM Soudce i Nestvůry, tak co jsou potom pravidla? To je skoro řečnická otázka, v takovém případě jsou pravidla často jen šidítko pro hráče, kteří si pečlivě píšou zkušenosti a sbírají bonusy po jedničkách, zatímco GM čísla protivníků a náročnosti úkolů střílí z hlavy, když na to přijde. Nebo se připraví dopředu a pak si je vycucá z prstu. Ten tvůj dominikán není nic jiného. Je jen na tobě, jestli bude mít level 13 nebo 21, nikomu se nemusíš zodpovídat. Taky by to mohl být dominikán, který má tubelkurózu a v rozhodující chvíli ho přepadne záchvat, takže bude naprosto neschopný - ale vsadím se, že to se ještě nestalo.
Argonantus píše:
Samozřejmě, že bude mít to, co potřebuje; není vůl a nebude se učit něco, co nepotřebuje.
Podle toho jsme volové všichni, protože všichni se učíme věci, které vlastně nepotřebujeme - nebo alespoň které více chceme než potřebujeme. Hráči dají svým postavám schopnosti, které nakonec použijou málo nebo vůbec, a to včetně kouzel. Proč to nepostihuje CPčka?
Btw. jak zjistit, co umí CPčko, zejména co umí v boji, na to jsem ještě nepřišel. Hlavně proto, že to nemá oporu v realitě, ze které tak rád vycházím. Když bych chtěl sejmou prezidenta, bude mi třba úplně jedno jak dobře umí utíkat, střílet a že v mládí dělal kaskadéra. To že má okolo armádu je fajn, ale takových prezidentů a císařů bylo, a stejně jim to nebylo nic platné, občas je dostali lidé jen o málo lepší než amatéři, případně lidé, kteří to či ono zpackali.
Já bych si třeba myslel, že je úplně jedno, jak velké zvíře je dotyčný maník, co umí a jestli okolo sebe má nebo nemá stráže. A taky jestli se ve finále trefím, nebo se mi zasekne samopal a granát hodím blbě.
Tohle trvání na přípravě a poté řadě úspěšných kroků, aby se nějaká akce povedla (nemusí jít o atentát) je taky docela nefér vůči hráčům, protože jde opět o rozhodnutí PJje v roli autora. Chci jim to udělat těžké. Bude to těžké. Použiju taková pravidla, aby to bylo těžké. A ještě budu tvrdit, že to vychází z logiky věci.
(: )
---------------
Jerson out.