Hráli jsme včera, čtyři lidi, aktivní hráč, akční hráčka, pasivní, a "kravnoucí" hráč (dávám do uvozovek, kravne mimo hru, když vypadne), dál mu budu říkat "nekrohráč" kvůli jeho zaměření.
Před začátkem hry jsem se ptal pasivního hráče na Dračák - hrál chodce, bavil se při boji, protože tam mohl házet a počítat čísla (a vlastně nehrát RPG). Nicméně se prý baví hrou tím, že hrajou ostatní, takže možná je to takový ten hráč pozorovatel.
Nekrohráče jsem se zeptal,zda tedy povede hru, ale prý nemá nic vymyšleného, nicméně bude dva týdny v USA, tak něco zkusí připravit (to zatím vždycky znamenalo, že se na to vykašle, ale třeba překvapí). Včera jsem se nechal vykecat se déle - na začátku přešli do angličtiny kvůli nějaké cool hlášce a už v ní zůstali, asi 20 minut. Další problém byl, že vedoucí DDM v té místnosti řešila něco s nějakou kolegyní, sice polohlasem, ale prostě byly tam. Jo, a taky bych měl doplnit, že je to hudební salónek, z jedné strany mám taneční kroužek, a z druhé strany pěvecký. Na herní atmosféru fakt blbé místo, a čistý čas za včerejšek jen hodinu a půl.
Pak jsem po nich chtěl vlastní cíle. Nekrohráč si celkem rychle vzal cíl "porazit smrt", tedy přijít na způsob, jak neumírat, třeba spojením se starými bohy. Pasivní hráč napsal "IDN" - I don't know. Prostě vůbec, ani nápad, ani čárka, nic. Toho tedy čekají jen bangy odemně.
Akční hráčka napřed chtěla "zlepšit střelbu" - cíl naprd, toho se dá dosáhnout normálním získáváním nových aspektů během hry. Tak tedy chce vyrobit/ nechat si vyrobit skládací luk. Ativní hráč s tím měl taky problém - napřed že se chce naučit "něco okultního", pak že tedy okultní nenápadnost, a když jsem mu vysvětlil, že okultní schopnosti musí být aktivní, nikoliv pasivní, tak nakonec jsme se dostali k předvídání budoucnosti, že se chce naučit.
Pak jsem jim předložil seznam možností, co hrát. Aktivní hráč navrhoval záchranu kolegy z ústavu, ostatní nechtěli. Nechtěli hrát ani nic jiného z předložených společných možností (tedy, nekrohráč byl aktivně proti, pasivnímu to bylo jedno, akční hráčka byla nerozhodná.) Takže vlastní cíle. Aktivní hráč si vymyslel, že jde hledat nějaký kult, kde by se věštění naučil. Akční hráčka šla za svým známým - výrobcem luků se poradit. Nekrohráč netušil - chtěl by koupit grimoáry, ale postava nemá peníze (protože nepíše hlášení a od vytažení z ústavu nemá ani žádné osobní věci). I když jsem mu naznačil, že grimoáry se stejně neplatí penězi, tak nevěděl co dělat, takže postava sedí a jen kouká do zrcadla. A pasivní hráč popsal, že jen sedí v pokoji a kouká na postavu nekrohráče.
Poznámka - je fakt zajímavé, že dva hráči schopní aktivního přístupu ke hře mají problémy vymyslet cíl, zatímco hráč, který má jasný cíl a i tuší, co by chtěl, prostě sám od sebe neudělá nic, pokud mu nenalinkuju něco, čím se přesně trefím do jeho vkusu, jako byl v jedné z předchozích misí
pokus o umrtvení a znovuoživení člověka na světové vystavě (mimochodem články i ten člověk jsou převzaté z reality bez úprav.)
Aktivní hráče nebudu řešit, jejich linky jsem průběžně řešil, celkem to šlo až na to, že jsem musel rozdělovat spotlight a na scéně byla vždycky jen jedna postava, takže ostatní ztráceli koncentraci (nekrohráč to zdůvodnil, že poslouchat vysloveně nechce, protože by získal metainformace, které jeho postava neví, a to nechce, čemuž věřím). Takže pasivníhohráče a nekrohráče jsem nechal táhnout karty, vytáhli komplikace, tak jsem popisoval divné chování odrazů v zrcadle, a policejní auto zastavující před hotelem, kroky před vchodem, a tak. Další tažená karta nekrohráče byla opět komplikace, a na té kartě byl obrázek Hoovera s Thompsonem
Takže jsem ho nechal popsal, koho by za dveřmi čekal, a když mi to popsal a otevřel, koukal do hlavně samopalu drženého nějakým cizím mužem. (Ty losovací karty s motivačními obrázky občas fungují skvěle, ale o tom jinde).
Dál jsem rozvíjel dvě linky - tenhle agent tam byl kvůli pasivnímu hráči, chvíli ho vyslýchal ve stylu "Tak vyklop, jak ti to jde", na což se hráč vůbec nechytal (i když mají za sebou docela dost akcí a napadení), k ničemu se nepřiznal, tak jsem ho zatknul a odvedl do auta. Nekrohráči jsem zatím popisoval vzdouvající se prostěradlo, které přehodil přes zrcadlo, a jak místo rukojeti pistole cítí hada, ale během výslechu jen stál a čekal, jak se věci vyvinou.
V autě pasivnímu hráči odemkli pouta a nějaký zpravodajec se ho přátelsky ptal, jak jdou jeho akce, a co tajný úkol - tady se hráč nechytal a ani nemohl, vymyslel jsem to na místě. Takže když pořád tvrdil, že je jen herec a nikoliv tajný agent s krycí identitou herce, který měl splnit speciální úkol, odvezl jsem ho na vyšetření k psychiatrovi. A prostě jeho osobní cíl (vnucený) bude zjišťování, kým je doopravdy a kdo ho chce zabít, a budu na něj házet náhodné nepřátele a problémy, které mě zrovna napadnou.
K nekrohráči, který zůstal v pokoji (a pořád nic nedělal), nakonec přišel deus ex kultista a řekl mu, ať přijde na setkání.
Po hře všichni řekli, že se jim to takhle líbilo. Příště nepřijde nekrohráč a pasivní hráč, takže uvidím, co budou hrát ti dva, zda pokračovat ve vlastních cílech, nebo něco společného ve dvou.