Shadowwwe, nic proti tomuto stylu, ale uvědomuješ si, že tím vlastně říkáš, že bez nepřítele není hrdina ničím? A že příběh bez nepřítele nemůže existovat?
Viděl jsem dost příběhů, ve kterých žádný nepřítel neexistoval, a hromadu takových, ve kterých nebyl nijak zásadně určující pro hlavního hrdinu či hlavní hrdiny.
Nemluvě o tom, že když jsem viděl některé japonské filmy, tak mi došlo, jak moc je Holywoodská produkce zaměřená na překážky v podobě nepřátel, tedy skutečných nepřátel, obvykle s debilním plánem na získání absolutní moci a ovládnutí, případně zničení světa, zatímco v japonských filmech se objevují i jiná témata a jiní "protivníci" - zejména mívají mnohem normálnější a často "dobré" motivace než ty pitomé, které jsi vyjmenoval.
I když zcela chápu, že někteří lidé si příběh bez jasných nepřátel - záporáků nedovedou představit, tak je to přesně to co nechci. Uvědomuješ si, že každý takový nepřítel staví hlavní hrdiny do tvrdě reaktivní role, nedává jim šanci na žádnou vlastní agendu kromě "zastavit plány záporáků" a pokud zrovna nemají žádného záporáka, tak nemají co dělat, takže se buď nudí, nebo si nějakého hledají, klidně i ve vlastních řadách?
Ve chvíli, kdy bych nadefinoval záporáka a určil hráčům, že ho musí zatavit, budu v milionkrát obehraném totálně klišovitém schématu, který někteří hráči prosazují jen proto, že nic jiného neznají a nedovedou si představit. Takže jsem zase v pozici, ve které jsem už mnohokrát byl.
Bez fantasy nemůžeš hrát RPG. Na zajímavou hru potřebuješ různé rasy, abys měl nějaký konflikt. Reálný svět se na RPG nehodí, co bys v něm hrál, jak chodíš do práce? Všechny postava musí umět bojovat, protože bez boje dobrý příběh neuděláš. V placatém světě s kruhy se nedá hrát RPG, kruh nemůže být hratelná postava, vždyť nic nedělá.