Šaman píše:
Nevěřím, že jsou tak zkušení a znají důsledky toho, že jim necháváš plnou volnost.
Nejsou a neznají. Právě proto jsem jim chtěl ukázat, co to obnáší. Navést je na nějakou sérii pátracích setkání můžu dodatečně, ostatně je to záložní plán.
Šaman píše:
A samozřejmě záleží, jak jim to podáš. Vzhledem k tomu, že GM režii považuješ za RR, tak je možné, že jsi jim to podal trochu stylem vyberte si mezi GM despotismem a svobodou.
To ne - řekl jsem jim, že to buď nechám na nich, nebo jim do cesty dám různá setkání, na kterých je NPC nasměrují tak, jak jsou nejspíše zvyklí z DrD.
Dal jsem jim do hry několik NPC, kterých se stačilo jen zeptat, ale to zatím nezvládají. Přemýšlím, nakolik se na tom podepisuje fakt, že pro tuhle generaci je nejpřirozenější způsob získávání informací napsat pár slov do googlu na mobilu, takže princip "zeptám se zainteresovaného týpka, co by mi o tom řekl" je jim poměrně vzdálený.
Nicméně když se mě začali ptát, co dávají v kině a v opeře, na coby tak šli, tak už jsem jim řekl, že nevím, ať mi to řeknou oni, když je to zajímá.
Ptát se na to co by udělal Jones nebo Lara by bylo fajn, kdyby ty filmy znali, ale rozdíl jedné generace je fakt znát. Tedy technicky skoro dvou generací.
Šaman píše:
Jasně, Jersonova Omega (a nejspíš i pár dalších alternativních systémů) se možná snaží vytvořit prostředí, kde GM se stává protihráčem omezeným pravidly tak, aby hra byla (alespoň přijatelně) férová.
Snažím se to vysvětlit už po několikáté a zjevně se mi to nedaří. Takže jinak.
Omega vyžaduje pravidla, ve kterých je možné vzít NPC vedené Gamemasterem a předat ho do ruky nějakému hráči se vším všudy - tedy že jeho postava může stát proti postavám ostatních hráčů a že bude mít nějaké vlastní cíle, kterých chce dosáhnout a nějaké prostředky, které může použít, a opravdu chce uspět. Že to nebude nějaký antagonista, jehož účelem je po dlouhých peripetiích a těsně před dosažením cíle efektně selhat.
Takže to není tak, že bych se stával protihráčem ostaním hráčům, ale pravidla musí ustát, když budu hrát oponenta postav.
Navíc to není přesné, protože není žádná čára mezi GMmem na jedné straně a hráči na straně druhé - každá postava může totiž být protivníkem jiné postavě nebo všem ostatním dohromady. Nevím, zda takový stav nazýváte taky "protihráč", ale z hlediska klasického pohledu RPG je to podobné jako rozpor mezi tím, že GM má věrohodně hrát protivníky postav a zároveň nemá hrát proti hráčům. Podle mě to dost dobře nejde oddělit, stejně jako nejde oddělit, když jsou hráči v jedné skupině, ale jejich postavy můžou mít - a zřejmě i budou mít - různé plány a různé cíle.
Nejsem protihráč ostatním hráčům o nic víc než když dva hráči hrají postavy, jedna která chce nějaký fenomén prozkoumat, a druhá, která ho chce zničit.