sirien píše:
uvědomuješ si doufám, že koncept protihráče v RPG nedává žádnej smysl, že jo? GM wins, period. Tzn. GM je z principu vždycky spoluhráč, jinak by ta hra vůbec nemohla existovat. Otázka jen je, jak moc si to lidi uvědomujou a jak moc se podle toho chovaj.
A to uvědomnění je imo jádro celého problému. Pro tu "dračákystyckou"* herní kulturu (o které má Efram pravdu, že to moc není o systému... správnej hardcore "dračákysta" si svoje návyky nese s sebou do jakékoli hry, bez ohledu na to, že je to často úplně proti její filzofii a často i pravidlům) mi přijde docela typické to naprosté nepochopení rozdílu mezi vytváření problémů k rozřešení, překážek k překonání a hraní reakcí okolního světa, a tím, hrát za sebe proti hráčům, a snažit se vyhrát.
Navíc v rámci téhle kultury je docela běžný hrát takovou metahru, kdy se jako PJ snažíš udržet hráče v lati (protože ta hra by se ti jinak rozpadla) a občas se pobavit na jejich účet, zatímco oni se z tebe snaží vytřískat co nejvíc pro sebe, dovolit ti co nejmíň, a občas ti hodit nějaký ten klacek pod nohy pro svoje vlastní potěšení. Obvykle tě to sice stojí hodně práce a nervů, ale dokud si držíš téměř absolutní kontrolu nad hrou a dokážeš managovat napětí tak, aby se vyventilovalo hádkami mezi hráči a ne mizi tebou a hráči, vyhráváš :)
* rád bych pro o měl nějakej jinej název, ale tenhle je prostě všeříkající označení především když se bavíš s vypravěči, obzvlášť těmi, kteří už nějakého takového jedince vyfásli na nějakém OG