malkav píše:
York, Loki, Aegnor, Kropy (pardon, jestli jsem někoho v té zaplavě textu přehlédl): Všiml jsem si správně, že to máte uchopené ze dvou úhlů, které se navzájem nevylučují? Za popis konání postavy je zodpovědný hráč a provádí jej hráč. GM potom popisem reakce okolí upravuje efekt. Je tak?
Jo, máš pravdu, my jsme se jenom museli tak nějak srovnat, abychom si rozuměli.
Kropy píše:
GM by neměl být předpojatý v ničí prospěch (což se ne vždy a ne u každého povede), ale hráč je vždy předpojatý, pokud se jedná o jeho postavu.
Tohle si nemyslím. Myslím si, že existuje dostatek lidí, kteří jsou ochotní svým postavám ubližovat (tuším že Sethi se tím v některých kruzích i proslavila?). Zase mi tady trochu vyskakuje ta linie "hráči jsou nezodpovědní, když jim dáte do ruky nástroj, tak ho budou zneužívat". Může to tak být, ale rozhodně nemusí.
Teď k těm příkladům, resp. obecně ke komplikacím/bonusům. Ano, chápu tvůj pohled, ano, je to takové "standartní nastavení", ale rozhodně není jediné možné. Ten přidaný úspěch může být i tak, že si hráč popíše svůj manévr a až skončí, tak GM dodá "No a jak jsi se od něj odpoutával, tak jsi mu dal pěstí do ksichtu, abys ho rozhodil a on v důsledku toho upustil kuši." A stejně tak u komplikací. "Šplhám na skálu (hod, neúspěch), klouže mi ruka, tak se rychle zachytím dalšího výstupku, kterej mi pod rukou povolí ..." a tázavě se podívám na GM, který doplní "no a jak se ti ten chyt rozpadl pod rukou, tak jsi se zhoupl na té druhé ruce, ta ti povolila a padáš - máš to za Xhp."
Tenhle přístup je navíc lepší v tom, že hráče necháš tu postavu vykreslit. Třeba ten příklad útoku, kterej jsem napsal, je takovej ... fancy. Kdybych hrál barbara a ty, jako GM, bys na mě vybalil ten popis, tak jsem rozmrzelej, protože jsi té postavě přisoudil něco, co by neměla mít.