Aegnor píše:
Já ti nevím, když se na to podívám:
PPJ píše:
Můžeš se rozhodnout, že si hodíš za hráče, když nechceš, aby hráč věděl, jak dobrý bude výsledek ověření.
Jerson jako reakci píše:
Tedy GM rozhodne za hráče, že si za něj hodí. Hráč do toho asi nemá moc co mluvit.
Ty v tom textu vidíš něco o tom, že se toho hráče nezeptá, případně hráč se nezeptá, že chce něco vědět? Jde tam o jediné. Hráč chce něco zjistit a zůstane mu, z logiky věci, která je vysvětlena, utajen pouze ten hod.
Použiju přímo část pravidel:
Můžeš se rozhodnout, že si hodíš za hráče, když nechceš, aby hráč věděl, jak dobrý bude výsledek ověření. Pokud například hráč podezírá baronku, že je zmámená a chce si hodit na ověření Moudrosti (Vhledu), můžeš si hodit v tajnosti za hráče. Kdyby hráč hodil vysoký hod, ale postava by nezjistila nic, co by zmámení potvrzovalo, byl by si jistý, že baronka není zmámená. Při nízkém hodu by záporná odpověď moc nevyřešila. Skrytý hod dovoluje určitou nejistotu.
Za mě jsou možné dvě vysvětlení a ani z jednoho nemá osypky jako někteří tady:
1. GM háže bez vědomí hráče a aniž by se hráč jakkoliv dotázal na cílovou informaci. Tenhle princip, lze použít jako simulaci děje, kdy Gm chce z nějakého důvodu vědět - třeba pro další vývoj hry - zda by si postava v kontextu situace, mohla něčeho všimnout. V našem případě jde o informaci o zmámení.
2. GM háže za zástěnou, ale hráč se dotazoval, nebo situaci nějak navodil. Zkoumá baronku zda na ni není něco zvláštního. GM provede hod s tím, že započítá všechny bonusy, postihy atd, ale sdělí pouze výslednou informaci. Ne číslo, které padlo. Proč? To je vysvětleno v původním textu.
Znam několik skupin, které právě po tom přístupu č.2 v určité fázi vývoje jejich hry začali volat, protože z výše hodů se dá vyvodit daleko víc než řekne gm a de fakcto se pak jedná o informace metaherního typu.
Osobně využívám obě varianty, kdy reaguji na situaci. Hráč, který například pronese nějakou poznámku jako postava a jde o všimnutí si určitých souvislostí. Hráč se o něco zajímá (jako PC samozřejmě) atd. Ne vždy však přistupuji k hodu za zástěnou. Pokud je zřejmé, že použití dovednosti, vlastnosti atd. má zjevný výsledek, tedy postava ho může vidět, cítit atd. (prostě nejsou pochybnosti), volím otevřený hod. Pokud je, ale výsledek "utajený" a hráč by na základě hodu (výše) mohl dovodit co se skutečně stalo, aniž by uspěl volím hod skrytý.
Jerosnova citace je nejen vytržena z kontextu celého příkladu, ale je selektivně vysvětlena, ba co víc znásilněna, v zájmu jeho vidění problému. Tenhle přístup se opakuje u většiny poznámek.