Jerson píše:
Včera jsem hrát DrD 5e (...) byl jako návrat do roku 1993, kdy jsem hrál Dračák.
Díky, Jersone! Vždycky jsem říkal, že DnD 5e bude dračákystům (čti: fanouškům DrD 1) vyhovovat a měl jsem pravdu. :-) I když k opravdu autentickému zážitku DrD 1.2 z roku 1993 vám tam chybělo počítání naložení. ;-)))
Jinak to chápu tak, že váš PJ chtěl hrát žánr "old-school DrD" a to se mu povedlo na jedničku. Chyba byla, že to nekomunikoval zbytku skupiny, který o to vesměs ani nestál. Co bych udělal na tvém místě? Dal bych mu přečíst moduly Charlesovy Tarie (určitě budou v městské knihovně k zapůjčení), ať vidí, že i ten starý dračák se dá hrát jinak, což se Kostka i RPG F snaží zvěstovat už desítky let.
A úplně od věci by nebylo ani hraní Ztraceného dolu nebo Strádova prokletí. Vím, že u Stráda jsi měl nějaké výtky k plánku jednoho stavení, ale zrovna to střetnutí se dá v poho obejít. Na těch vydaných 5e modulech je hlavně vidět, jak dobře stavět kvalitní DnD dobrodružství, aby se bavili všichni, nejen ti, co milují boje, nejen ti, co milují vyjednávání, nejen ti, co milují objevování atd. To je něco, na co se u domácích her často zapomíná. Že PJ střihne nějaké vlastní dobrodružství, které je zaměřené téměř výhradně jen na jeden styl hraní - boj, herectví, průzkum, optimalizování, vyprávění příběhů, dungeon crawl, hex crawl... - a u stolu se pak baví jen výseč hráčské skupiny a PJ to ignoruje.