sirien píše:
Ten systém jednoznačně je stavěnej primárně na bojové hry (schopnosti povolání, kouzla, MM jako základní příručka, podoba ofiko adventures
Záleží, co si představuješ pod bojovou hrou.
V DnD hrách se určitě bojuje. Pokud bych chtěl hrát RPGčko, ve kterém se nebojuje, pak si rozhodně vyberu jinou hru než DnD.
Na druhou stranu bych ji nenazval jako primárně bojově orientovanou, zvlášť v kontextu toho, že v posledních letech víc jak polovinu aktivních hráčů jsou nováčci, kteří se k DnD dostali přes Critical Role.
Když se podíváš na kouzla, ani tam to není zcela jasné. Třeba taková neviditelnost. Dá se skvěle využít v boji, ale mimo boj možná ještě líp. Nebo ikonická ohnivá koule. Ikonické útočné kouzlo. Ale je tam možná stejně důležitý ten krátký odstaveček.
ohnivá koule píše:
Oheň se rozšiřuje kolem rohů. Oheň zapaluje v oblasti hořlavé předměty, které nikdo nedrží ani nenese.
To se dá využít v jistých situacích mimo boj naprosto parádně. (Zapálit ve správnou chvíli slamník, střechu, strážnou vatru, dřevěnou ohradu aj.) Mnoho kouzel, která se tváří jako bojová, se dá chytře využít jako nebojová. Když se nad nimi zamyslíš, tak těch výhradně bojových kouzel tam není ani většina.
U nestvůr je to podobné. Téměř každý fluffový text je plný nápadů, jak využít danou nestvůru sice jako záporáka, ale pro nebojové situace.
Podobně je to u ofiko dobrodružství. Jsou stavěné i pro bojová střetnutí, ale obsahově to bývá tak 1/3 (zbytek průzkum a sociální interakce). A skutečného herního času je boj ještě míň. I Dungeon of the Mad Mage, typický dungeon crawl, který teď hrajeme, strávíme bojem tak 1/4 herního času (některá sezení víc, některá míň, některá vůbec).
Že pravidla řeší hodně boj, to je možné. Sociální interakce jsou při mluvení u stolu zcela přirozené, takže více pravidel by bylo kontraproduktivní. Průzkum se dá taky docela dobře popsat a získat společná představa. U boje je ošemetné, že každý boj v DnD 5e se může zvrhnout v zabití postav(y), takže sázky jsou mnohem vyšší, každá drobnost může být klíčová. Hráči jsou během boje mimořádně ostražití a to se samozřejmě promítá i do pravidel.
DnD si získalo bojovou pověst, protože se oddělilo od war gamingu, a 3e byla hodně inspirovaná Diablem a 4E WoWkem, ale u AD&D 2E bych to bojovým stylem nenazval ani náhodou. Tam to bylo hlavně o průzkumu světů. A podobně u 5E je to spíš o hraní charakterů, ale ta paleta je široká, širší než u předchozích edic, a každá skupina to může mít jiné.
EDIT: Ale jak jsem psal, pokud DnD označuješ jako bojové, protože boj je v DnD nedílnou součástí hry, pak naprosto souhlasím. Ono by bylo divný, kdyby postavy se zbraněmi bojovými kouzly ty zbraně a kouzla nepoužívaly. Viz třeba takoví Křižáci v našem světě. Nosili zbraně a používali zbraně. Kdyby někdo chtěl, aby přestali bojovat, klepali by si na čelo.