ad
Jerson: Nemyslím, že něco zaměňuji. Problém je totiž v tom, že si zřejmě nerozumíme. Mé předchozí komentáře se vztahovaly k tématu této diskuse tedy „Čím přilákat ženy k hraní RPG“ nebo také „Proč jsou ženy v RPG tak málo zastoupené“ a z tohoto úhlu pohledu jsem se zmínil o nápadu, který tady zazněl o „zkrášlování“ příruček obrázky, podrobnějšími popisy šatů, ale také přirozenými dennodenními potřebami (hygienické návyky aj.) apod. Tento nápad se mi zdá neefektivní z důvodů, které jsem uvedl.
Popisuješ, stejně jako
Alnag, přínosný dopad na hru, když hráče zajímá oblečení a vliv oblečení na chování NPC. Podobně
Andtom uvádí, že obrázky v RPG frčí. A já s vámi SOUHLASÍM. Nelze totiž než souhlasit, protože se jedná o zpestření hry. Dodává ji to atmosféru, upřesňuje to pohled na jednu věc (
Jak přesně vypadá ten DRAHÝ náhrdelník? No přece TAKHLE ukáže DM hráčům obrázek…chvilka ticha… Ahaaa, no ten je parádní, takhle jsem si ho ani nepředstavoval!). Rozhodně tím hra získá na plastičnosti. Ostatně na toto téma už jedna diskuse vedena je a to pod názvem myslím „Používáte při hře OBRÁZKY?“ Ale hru samotnou, tedy podstatu RPG tyto prvky netvoří, ne? Jsou jen jedním z nástrojů, jak hru (výrazně) vylepšit. RPG je přece o HRANÍ, o vcítění se do úplně jiných postav, o PROŽÍVÁNÍ různých, nejlépe nezvyklých situací ať už jde o boj či detektivku nebo intriky. Jde o interakci mezi hráči a DM a vytváření postav, jejich vývoj atd.
Proto jsem psal o tom, že podobné příručky (s módou např.) nebo i přístup k přilákání většiny (chápu to tak, že se nám jedná o získání žen, které by za stávajících okolností RPG nehrály, tedy které momentálně smysl RPG her příliš nebere) žen do RPG komunity nebude slavit úspěch.
Uvedu příklad: spousta žen ráda tančí, v tom budeme asi zajedno, že? Myslím, že většina žen ráda tančí. Myslíte si, že by tanečnice do svých řad získaly více adeptek, kdyby jim ukázaly, v jakých nádherných šatech by mohly tančit? Nebo že ženy tančí rády právě proto, že při tanečních příležitostech se mohou vyfiknout a vzít si něco extra na sebe? Řekl bych, že ženy tančí prostě rády (z nějakých důvodů, které už nemám sílu rozebírat) a že krásné (plesové, sexy a jiné šaty) nejsou podmínkou proto, aby je tančení bavilo. Když ty šaty na sobě při tanci mají, je to MNOHEM lepší, ale není to to, co je zřejmě motivuje.
Takže jak
Dalcor pěkně uvedl: CO ŽENY MOTIVUJE? Tudy je třeba se vydat. A já se obávám, že ženy prostě k RPG nepřilákáte ani kdybyste se stavěli na hlavu. Jsou jiné. Hry OBECNĚ je tolik nezajímají. A když už, tak „jednodušší“. Podotýkám, protože už zase cítím silný nesouhlas z vaší strany, že se bavím o majoritě žen, ne o výjimkách mezi něž patří např. naše milé (vzácné) spoluhráčky.
Můžete se např. zamyslet taky nad tím, proč existuje tolik hereček (jako profese) a přitom ženy samy o sobě k RPG v současné době moc netíhnout. Jaký je vlastně rozdíl mezi klasickým divadelním hraním, o které mezi ženami zájem je a hraním RPG? Až ten rozdíl najdete, možná si dokážete odpovědět na otázku proč ženy RPG neláká.
ad
Andtom: Souhlasím, RPG nemusí být spojené s násilím. Mé hry násilné rozhodně nejsou a přesto mě RPG bere, tak proč ty zbraně beru? Konflikty (ale i používání dovedností) jsou v pravidlech ošetřeny pravidly pro boj, kde rozhoduje taky trochu
NÁHODA – v tu chvíli se ze hry stává skutečná
HRA, kde si nikdo nemůže být dopředu jist výsledkem – používají se přece kostky! To je přece na hrách zajímavé, ne? Něco sázíte a toužíte vyhrát. Je to sázka na intuici. Kdyby z RPG zmizely kostky, myslíte, že by mělo stále tolik příznivců? Osobně se domnívám, že právě ta špetka hazardu, toho, že
MUŽETE prohrát, ale taky vyhrát, je to co dává hře šťávu. Ne nějaké mindráky a komplexy, které si hráči/DM léčí prostřednictvím hry (ale je pravda, že takto to mnohdy právě bývá).
ad praktičnost žen: ženy rozhodně umí snít a řekl bych více než muži. Jde o formu, jakou ženy sní. To o těch nestydatých obrázcích a chlapech komentovat nebudu, na to myslím už odpověd nalezena byla. Ale otevírá se tu jiná otázka. Proč teda hráči RPG her místo „pouhého hraní“ sami skutečné dobrodružství v reálném světě nevyhledávají a tím myslím doslova? Proč neupírají svou energii do reálného světa a neřeší dejme tomu se stejnou vášní mezilidské vztahy, nevyšetřují různé zločiny nebo já nevím co ještě?