srry za delší post z několika víceméně dílčích poznámek, ale nějak mi tahle diskuse proklouzla
noir píše:
U mě zatím vyhrává Camelot, a to na celé čáře. Hra mě docela nudila.
typicky sirienovsky rejpavá otázka, jak by řekl Ebon Hand
Už jsi aspoň někdy, aspoň někde, o nějakém filmu nebo seriálu, měl stejný názor jako většina ostatních? Protože AFAIR kdykoliv se někomu něco líbí, Ty to považuješ za shit* a to co ostatní považují celkově za shit naopak těžce vyzdvihuješ... a i když se nepohybujeme v extrémech ale jen v relacích -10% od průměru, tak stejně tam kde ostatní mají 40, Ty máš 60, kde ostatní mají 60, Ty máš 40...
* zjednodušeno, obvykle to samozřejmě nějak vkusně opíšeš
Jinak recenze mi přijde... hm. Jinak. Recenzentka mi přijde omezená a přijde mi tupá tím, že recenzuje něco, co pořádně nechápe, resp. něco, do čeho vlastně ani moc nevidí. Pokud nenávidím SF, pak je trochu divné psát o tom, jaký je nový Star trek, logičtější je na Star trek nejít a místo toho zrecenzovat aktuální divadelní adaptaci Shakespeara.
Její bullshit, eh, omluva, je směšná - psaní vlastního názoru a hájení že jde jen o vlastní názor je plně přijatelné na blogu, nikoliv v prestižním tištěném médiu případně jeho oficiálním webu (možná tak ještě v blogové sekci daného webu vymezené pro blogy jednotlivých reportérů, což ale není tento případ). Kromě toho - pochybuji, že nezná žádnou ženu co by neměla ráda fantasy, spíš to o ní jen neví (a co jsem tak četl tak se dotyčné ani nedivím, že jí to o sobě neřekla)... osobně mě tolikrát překvapilo, čemu se ve volném čase (typ literatury, sport, druh her, hudba... cokoliv) věnují lidé, které jsem třeba znal dobře už několik let, že bych si skutečně nikdy netroufnul říct "neznám nikoho, kdo..." protože ani u totálních hovadin (emo hudba) bych si prostě už nemohl být jistý.
Ze dvou jejích vyjádření na mě ani jedno nepůsobí dojmem nějaké hodnoty ani osobnosti, která by stála za pozornost. Nepůsobí to na mě ani nějak protivně nebo provokativně... je to prostě jen naprosto nezajímavé a očividně nehodné pozornosti.
Vojtěch píše:
Spíš už lidi blbnou z ekologie a cpou si jí i tam, kde není.
blbnou z kdečeho. Super sem se nasmál když mi kamarád zkoušel namluvit, že The Dark Knight je co do vztahu Batmana a Jokera a konotací děje liberalistická politická agitka proti konzervativcům (noir, preventivně: chceš-li napsat že měl pravdu, prosím rovnou to rozviň, možná to tam je a já to nevidim, ale tak jak to popisoval on to znělo jako děsivej bullshit, nezmínil nic, co by nebylo ve vztahu Batman-Joker obsaženo implicitně od začátku)
Alnag píše:
nebo s pohledem na tvou ikonku u Avatara?
blbej příklad - Avatar je (kromě toho že to je Pocahontas) otevřená eko-agitka vztažená k trendové politické otázce.
noir píše:
Ten mě baví z úplně jasného důvod-můžu porovnávat, jak autoři pracují s mýtem
Hm. A proč? Proč sledovat jak kdo pracuje s mýtem? Proč se vlastně starat o nějaké mýty?
Tuhle otázku nemyslím moc vážně, spíš chci ukázat že mám dojem že tohle Tvé zamyšlení nad tím "proč" jde trochu moc do neurčitého filosofična, kde odpověď vlastně ani najít nelze. Proč sledovat Vampire Diaries? Fringe? Castle? Colomba? Akta X? A televize je v podstatě moderní verse divadla, proč sledovat divadelní hry, které nemají nějaký přímý podtext k běžnému světu?
Protože to je zábava je myslim docela uspokojivá a všeobsažná odpověď.
Já GoT nečet a asi v nejbližší době nebudu, na seriál se chystám... proč - protože předpokládám, že tam bude hezké zpracování toho světa (kulisy, kostýmy...), čekám že tam bude hezky pojatá akce, nějaká zajímavá politická zápletka, ve které se budou smažit postavy, které mi budou sympatické nebo sympaticky nesympatické... podobně jako u jiných seriálů.
(mimochodem, obecně mám dojem, že moderní požadavek na jednoduchost je až degenerativní - docela mě deptá, že seriály a filmy tak nějak ztrácejí složitost, zplošťují se, vytrácí se kombinace; až na výjimky kde to je cíleným záměrem. Je tam víc postav, je tam komplikovaná intrika... ok, whatever, prostě to je něco co neni 100% oddechový a vyžaduje to pozornost. Radši si nepředstavuju, jak by dopad třeba Death Note, kdyby nějakýho blba napadlo "je to moc kombinovaný, musí tomu rozumět i pitomej amík co prošvihne dva díly" - celý by to najednou bylo totálně o ničem, ta genialita by se rozpadla jak domeček z karet. A přitom u Death Note není komplikovanost hlavní devizou, ale bez ní by to prostě byla fraška)