Někdy člověk stojí před nelehkým úkolem, jak komentovat něco, co komentovat chce, ale zároveň si dal závazek, že to komentovat veřejně raději nebude. V takových případech je občas nutné sáhnout po metafoře. Dnešní bloček je takovou metaforou, glosující aktuální dění (pochopitelně na RPG scéně). Pokud ji moc nesledujete, možná to bude jen zajímavé povídání, pokud ano a pokud některé obrazy pochopíte, možná z toho bude trochu víc.
Výpadek proudu
Stejně jako jiné infrastruktury od dálnic po Internet ani elektrická rozvodná síť není jednou entitou, ale řadou regionálních sítí, spojených do větších sítí pro dobro všech. Největší americká energetická síť leží na západ od Skalistých hor a táhne se od Arktidy po Mexiko. A ve spalujícím vedru srpna 1996 jely všechny klimatizace a ledničky na plný výkon a stárnoucí rozvodná soustava už jela přes svůj limit.
Asi nepřekvapí, že jiskřička, která zažehla požár, byla drobná událost 10. srpna. Jedna přenosová linka v západním Oregonu se prověsila trochu víc, než měla, a zasáhla strom, který byl už poněkud déle neudržován a zapálila jej. To se občas stane, taková událost operátory nijak nepohnula. Na to, co následovalo, byli zcela nepřipraveni.
Linka, která selhala z Keeleru do Allstonu, byla jedním z paralelních kabelů spojujících Seattle s Portlandem a automatický mechanismus určený pro tyto situace přesměroval napětí do ostatních linek tímto směrem. Naneštěstí tyto linky už také nesly napětí blízké svým limitům a další zátěž už byla příliš. Následoval dominový efekt. Sousední trasa z Pearlu do Keeleru vypadla v důsledku selhání transformátoru. O pět minut později spadla linka ze St. Johns do Merwinu kvůli selhání relé a následovala nekončící kaskáda dalších selhání.
Elektřina se nedá moc dobře skladovat a musí někam téct. Když se úspěšně přerušilo spojení mezi Kalifornií a Oregonem, přehnala se podobná vlna přes stát Washington a další a další státy, takže rozdělila celý systém na čtyři izolované ostrovy a odřízla 7,5 milionu lidí od elektřiny. San Francisco se zahalilo do tmy...
Sociální sítě
Tenhle příběh se opravdu stal, ale proč o něm mluvím na blogu o RPG. Existuje analogie mezi elektrickými rozvodnými sítěmi a sociálními sítěmi, jako je ta, kterou právě čtete a další, jí podobné. Kaskáda chyb, která zasáhla západní pobřeží USA, nebyla sekvence nezávislých náhodných událostí, které vytvořily krizi. Šlo o to, že původní chyba zvýšila pravděpodobnost výskytu dalších chyb, a ty zase dalších, atd.
Co je ale možná ještě zajímavější a pro pointu, o níž mi jde, významnější: instalací ochranných relé, které měly snížit pravděpodobnost, že jednotlivé dílčí části systému utrpí vážné poškození, učinili tvůrci systém jako celek
daleko citlivější právě k tomu druhu rozpadu, který nastal.
Žijeme ve věku vzájemného propojení, ať už si to uvědomujete nebo ne. Všechno, co děláme, se nějak projevuje v celé síti. Sociální inženýrství jedněch se nějak projeví i u druhých. Proto jsem nikdy nefandil přílišným umělým zásahům do komunit shora, protože se to tak zdá lepší, (i když jsem měl a mám chvíle, kdy jsem jim velmi blízko). Často se ukazuje, že přirozený vývoj, byť je někdy divoký a často se může zdát, že celá struktura zajde na úbytě, si pomocí nástrojů vzájemné socializace (a není-li zbytí i ostrakizace) dokáže zjednat nápravu i bez nutnosti řízených centrálních zásahů. Problém nastane, jen když máte chuť stále do něčeho šťourat (a instalovat bezpečnostní relé, aby se náhodou něco nestalo).
Přehřátí reaktoru
Lidé nejsou elektřina. Některé věci se odehrají až po letech i když karty jsou k nim rozdané už dávno. Někdy stačí jeden přerostlý stromek, jeden vypadlý spoj a celá soustava se dřív nebo později rozpadne v osamělé ostrovy, které spojit zpět je stále těžší a těžší. A zvyšuje se stupeň odloučení...
Obzvlášť obtížná je taková situace tehdy, když bezpečnost je spíš záminka než skutečnost a "pojistky reagují na zvýšené napětí" jen někdy. Potom si můžete celou situaci zpětně rozumově zdůvodňovat jak chcete, stejně jako můžete tu více, tu méně úspěšně přepisovat historii, ale ve výsledku je to stejně jedno.
Závěr je z toho myslím jeden. Sociální sítě nejsou lehce předvídatelné. "Sociální inženýrství" v nich nefunguje, nebo nefunguje tak průhledně, jak bychom si mysleli, nebo možná přáli. A obecně si myslím, že nejen kvůli té paralele s elektřinou je lepší je většinou nechat na pokoji.