Odseknuta od svého dvojčete a přístupná jen skrze zákruty osudu a záhyby času, skrývá Vílí divočina mnoho tajemství pro lid Světa. Ale dokonce ani obyvatelé této magické říše neznají mnohé její záhady a dobře střežená tajemství. Prostorové přeludy činí vzdálené touhy zdánlivě blízké a nedaleká nebezpečí mylně daleká. Cesty do této sféry a z ní se otevírají a uzavírají podle toho, co právě kvete, řídí se směrem, který vane vítr, odkrývají se, když se rozhostí mlha nebo když je ta správná fáze měsíce a někdy i podle nálady toho, kdo je hledá. V tak podivném místě není divu, že i ty neznámější oblasti zůstávají většině těch, kteří je hledají, dobře ukryty.